Článek
Práce bez pojištění je pro důchod skoro neviditelná
Největší zrada bývá v tom, že člověk pracuje, chodí na směny, je unavený jako kůň, ale pro důchod se mu některé měsíce tváří skoro jako vzduch. V roce 2026 platí, že u běžného zaměstnání rozhoduje účast na pojištění. U zaměstnání malého rozsahu vzniká pojištění jen v měsících, kdy příjem dosáhne alespoň 4 500 korun. U dohody o provedení práce je hranice podle ČSSZ alespoň 12 000 korun u téhož zaměstnavatele.
Přeloženo z úředničtiny: když si někdo dlouhé měsíce přivydělává na dohodu pod limitem, může mít pocit, že přece pracuje. Jenže do penze se mu to nemusí promítnout. Výplata přijde, práce je odvedená, záda bolí stejně, ale pojistné nevzniklo. A důchodový systém není dojemný román, aby oceňoval únavu. Počítá to, co je pojištěné.
Podobně nebezpečné je neplacené volno, hlavně pokud trvá delší dobu. Krátká domluva se zaměstnavatelem může vypadat neškodně, jenže celý měsíc bez započitatelného příjmu může v důchodové evidenci udělat díru. Ještě hůř je na tom práce načerno. Tam si člověk možná odnese hotovost v obálce, ale do budoucí penze si neodnese téměř nic. Papír, ten starý neřád, totiž nezná dobré slovo šéfa, ale odvody.
Nezaměstnanost se počítá jen někdy
Další omyl sedí na úřadu práce. Lidé často říkají: „Byla jsem nezaměstnaná, to se přece počítá.“ Ano, ale ne vždycky a ne celé. ČSSZ v přehledu jak nezaměstnanost ovlivňuje důchod uvádí, že evidence s podporou v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci se započítává vždy. Doba bez podpory se po roce 1995 započítává nejvýše v rozsahu tří let, a pokud byla získána před 55. rokem věku, jen v rozsahu jednoho roku.
Tady se láme chleba. Kdo byl doma bez práce, ale na úřadu práce vůbec veden nebyl, nemá automaticky nic. Kdo v evidenci byl dlouho bez podpory, nemusí dostat započteno všechno. A kdo si myslel, že pár let „nějak přežije“ mezi zaměstnáními bez registrace, může ve stáří zjistit, že přežil draze.
Ne každá životní pauza je přitom špatná. Podle ČSSZ k náhradním dobám pojištění se za určitých podmínek započítává třeba péče o dítě do čtyř let, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo některé doby vojenské služby. Naopak studium se dnes často přeceňuje. Jako náhradní doba se započítává jen studium po osmnáctém roce věku v období před rokem 2010, a to nejvýše prvních šest let. Kdo studoval později, neměl by čekat, že mu diplom sám přinese roky do penze.
Chybějící doklad umí sebrat i odpracovaný rok
Nejkrutější nejsou jen situace, které se nepočítají ze zákona. Nejkrutější jsou ty, které by se počítat mohly, kdyby k nim existoval důkaz. Staré zaměstnání u zaniklé firmy, práce před rokem 1996, ztracený evidenční list, nejasné období podnikání, brigády u dávno zapomenutého zaměstnavatele. Člověk ví, že tam pracoval. Jenže ČSSZ musí mít z čeho vycházet.
Na stránce dokládání chybějící doby pojištění ČSSZ popisuje, že základním dokladem je evidenční list důchodového pojištění, ale pomoci mohou i pracovní smlouvy, mzdové listy, výplatní pásky, zápočtové listy nebo potvrzení zaměstnavatele. Když doklad chybí, není to vždy konec světa. Je to ale práce navíc, často ve chvíli, kdy už člověk nemá chuť ani sílu hrabat se ve starých krabicích.
Praktická obrana je nudná, ale užitečná. Otevřít si Moje konto na ePortálu ČSSZ, zkontrolovat evidované doby a nenechat to na poslední měsíc před žádostí. Když tam chybí roky, neříkat si, že se to nějak samo srovná. Nesrovná. Úřad není rodinná pamětnice.
Některé mezery se dají řešit dobrovolným důchodovým pojištěním, ale ani to není kouzelná náplast na celý život. ČSSZ uvádí, že dobrovolná účast má časové podmínky a zpětné doplacení není neomezené. Kdo přijde pozdě, může slyšet větu, kterou nechce slyšet nikdo: to už doplatit nejde.
Do penze se tedy nepočítá leccos, co v životě stálo dost sil. Dohody pod limitem, práce načerno, dlouhé neplacené volno, neevidovaná nezaměstnanost, novější studium nebo chybějící papíry. To není drobné účetnictví pro puntičkáře. To jsou měsíce a roky, které mohou rozhodnout, jestli člověk důchod dostane včas a v jaké výši. A kdo si je neohlídá včas, ten pak ve stáří neplatí jen zapomnětlivost. Platí ji každý měsíc.
