Článek
Stát nejdřív přivřel dveře, teď je pootevírá
Sněmovna schválila úpravu, která má pomoci starobním důchodcům zamčeným ve třetím penzijním pilíři. Jde o lidi, kteří měli smlouvu o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření uzavřenou před koncem roku 2023 a po změnách od července 2024 přišli o státní příspěvek. Podle Ministerstva financí má nově víc než 100 tisíc klientů dostat možnost smlouvu ukončit bez sankce, i když nesplnili minimální dobu spoření.
Tady se sluší říct, že nejde o nějaké milostivé rozhazování. Tohle je spíš pozdní oprava situace, kterou stát sám vyrobil. Důchodcům přestal posílat příspěvky, ale část z nich nemohla ze smlouvy odejít bez ztráty. Takže měli na výběr jak z mizerného jídelního lístku: buď spořit dál bez podpory, nebo odejít a vracet peníze.
Kdo někdy řešil smlouvu psanou malým písmem, ten ví, jak taková past vypadá. Člověk si roky odkládá po stokorunách, těší se, že má něco bokem, a pak zjistí, že změna pravidel mu z jeho vlastního spoření udělala čekárnu bez kliky.
Kompenzace nebude pro každého a sama nepřijde
Největší pozor si musí dát ti, kteří už penzijko ukončili a přišli kvůli tomu o připsané státní příspěvky, případně i o část vlastních peněz. Ministerstvo financí uvádí, že takových seniorů je zhruba 16 tisíc, a asi stovka klientů odešla dokonce se ztrátou svých vlastních vložených úspor. Celkový účet pro státní rozpočet se odhaduje na 60 milionů korun.
To číslo vypadá v rozpočtu jako drobné. Pro jednotlivého seniora to ale drobné být nemusí. Když si člověk šetří z důchodu, kde každá pětistovka ví, kam má jít, bolí i pár tisíc. Zvlášť když o ně nepřišel kvůli hazardu nebo hlouposti, ale kvůli pravidlům, která se změnila uprostřed hry.
Podle ČT24 má návrh umožnit vrácení ušlých peněz na žádost. A tady se mi rozsvítí červená kontrolka. Na žádost znamená, že senior musí vědět, že nárok existuje, musí poznat, že se ho týká, a musí včas oslovit svou penzijní společnost. Ministerstvo mluví o půlroční lhůtě od účinnosti novely. Půl roku uteče rychleji než doplatek za elektřinu.
Ústavně to obstálo, lidsky to pořád skřípe
Zrušení státního příspěvku pro starobní důchodce už dříve posuzoval Ústavní soud. Ten návrh na zrušení odmítl a uvedl, že stát odebral podporu do budoucna a nezasáhl do už vzniklých nároků způsobem, který by byl protiústavní.
Dobře. Soud rozhodl, právo má svoje mantinely. Jenže život seniora se nevejde do právní věty. Když vám stát roky říká, že spoření podporuje, a pak v důchodu podporu vypne, necítíte jemnou právní nuanci. Cítíte, že jste zase ten poslední u stolu, kterému někdo mění talíř pod rukama.
Aby bylo jasno, chápu i argument, že státní příspěvek měl hlavně motivovat pracující lidi, aby si vytvořili rezervu na stáří. Jenže mnoho dnešních důchodců do penzijka vstupovalo za jiných očekávání. Ne proto, aby přechytračili stát, ale protože jim bankovní poradce, reklama i politici dlouho opakovali, že spořit je odpovědné. Pak se pravidla otočila a odpovědní byli najednou za naivky.
Dobrá zpráva, ale hlídejte si termíny
Prakticky z toho plyne jednoduchá věc: kdo je ve starobním důchodu a má starší penzijko, měl by si zjistit, zda se ho nová možnost týká. Ne na sociálce, ale u své penzijní společnosti. A kdo už smlouvu ukončil a přišel o státní příspěvky nebo vlastní peníze, ten by si měl pohlídat, kdy novela začne platit a odkdy poběží lhůta pro žádost.
Tady bych nerada slyšela větu „oni mi to snad pošlou automaticky“. Nemusí. A zrovna u seniorů je to slabé místo celé věci. Stát umí napsat novelu, ministerstvo tiskovou zprávu a penzijní společnost dopis plný odstavců. Ale jestli se informace dostane k osmdesátileté paní, která má šanon ve skříni a internet jen u vnuka, to už bývá horší.
Schválených 60 milionů tedy není žádný zázračný balík pro důchodce. Je to cílená oprava pro lidi, kteří doplatili na špatně nastavený přechod. Jsem ráda, že se s tím hýbe. Ale férový stát se nepozná jen podle toho, že po čase vrátí část peněz. Pozná se hlavně podle toho, že seniory do podobných pastí nepustí vůbec.
