Článek
Současný důchodce řeší přidání, budoucí důchodce celý vzorec
U penzí je největší chyba házet všechny změny do jednoho pytle. Člověk, který už starobní důchod pobírá, obvykle neřeší nový výpočet celé penze. Jeho důchod už byl přiznán a dál se zvyšuje valorizacemi podle pravidel. Naproti tomu člověk, který půjde do důchodu od roku 2027, už bude mít důchod počítaný podle novějších parametrů. To je úplně jiná situace.
Česká správa sociálního zabezpečení popisuje, že u nově přiznávaných důchodů se po roce 2025 postupně snižují dva parametry výpočtu. V roce 2027 se do první redukční hranice započte 98 procent osobního vyměřovacího základu, zatímco v roce 2026 to bylo 99 procent a v roce 2025 ještě 100 procent. Zároveň se za každý celý rok pojištění u důchodu přiznaného v roce 2027 započte 1,490 procenta výpočtového základu, zatímco v roce 2026 to bylo 1,495 procenta.
Zní to jako desetinná hra pro úředníky. Jenže výpočet důchodu je stroj, který z malých ozubených koleček vyrábí měsíční částku na mnoho let. Kdo má za sebou 45 let pojištění a odchází do penze v roce 2027, bude mít výpočet nepatrně méně štědrý než člověk se stejnými údaji v roce 2026. Neznamená to automaticky tragédii, ale znamená to, že datum přiznání a úplnost evidence mají ještě větší význam.
Modelově: člověk s osobním vyměřovacím základem pod první redukční hranicí a 45 lety pojištění nepřijde o tisíce jen kvůli roku 2027. Rozdíl může být spíš ve stokorunách. Ale právě stokoruny v důchodu neodcházejí jednou. Chodí nebo chybějí každý měsíc.
Osm desítek, práce v penzi a výchovné: tři různé dopady
První změna se týká nejstarších seniorů. Ministerstvo práce představilo návrh, podle něhož by se procentní výměra důchodu automaticky zvyšovala o 500 korun při dosažení 80, 85, 90 a 95 let a při dosažení 100 let o dalších 1 000 korun. MPSV uvádí, že navrhovaná účinnost má být od 1. ledna 2027. Poctivě řečeno: jde o návrh, který musí projít legislativní cestou. Dokud není zákon definitivně schválený, není to penězovod, podle kterého si má senior plánovat lednový rozpočet.
Smysl je ale jasný. Lidem po osmdesátce často rostou výdaje na léky, pomůcky, dopravu, pečovatelskou službu a pomoc doma. Pětistovka neudělá z vysokého věku pohodlí, ale může zaplatit část péče, telefon, dopravu k lékaři nebo doplatek, který by jinak šel z potravin.
Druhá změna míří na pracující důchodce. Podle stejného návrhu by se jim procentní výměra důchodu zvyšovala o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok. U zaměstnanců má být zvýšení automatické podle rozsahu výdělečné činnosti, u OSVČ na žádost v přehledu o příjmech a výdajích. MPSV v přehledu důchodové reformy zároveň uvádí, že sleva na důchodovém pojistném 6,5 procenta má zůstat zachována.
Modelově: pracující důchodce má procentní výměru penze 16 000 korun. Pokud odpracuje celý rok a pravidlo začne platit tak, jak je navrženo, zvýšení by vycházelo na 240 korun měsíčně. U procentní výměry 20 000 korun by šlo o 300 korun. Není to výhra v loterii, ale trvalé zvýšení, které se k důchodu přičte. A hlavně bez starého zbytečného papírování u zaměstnanců, pokud návrh projde.
Třetí věc je výchovné. Od roku 2027 se při valorizaci starobních důchodů bude s výchovným pracovat jinak. ČSSZ uvádí, že se od procentní výměry nejprve odečte 500 korun za každé vychované dítě, zbytek se valorizuje a poté se nezvýšené výchovné zase přičte. Prakticky to znamená, že výchovné má zůstat pevnou pětistovkou za dítě a nebude se samo dál nafukovat každou valorizací.
Kdo má v roce 2027 zbystřit nejvíc
Nejklidnější může být senior, který už důchod pobírá a není pracující ani ve věku, kde se ho dotkne nová věková úprava. Ten má sledovat hlavně běžnou valorizaci a oznámení od ČSSZ. Změny výpočtu nově přiznávaných důchodů mu už přiznanou penzi zpětně nepřepočítají dolů.
Zbystřit má člověk před penzí. Pokud přemýšlí, zda požádat ještě v roce 2026, nebo až v roce 2027, nemá se rozhodovat podle jedné věty z internetu. Musí se podívat na počet celých let pojištění, osobní vyměřovací základ, možné chybějící doby a přesné datum nároku. Někdy může být výhodnější počkat a získat další celý rok pojištění. Jindy může hrát roli změna parametrů výpočtu. Bez konkrétního propočtu je to hádání.
Zbystřit má také pracující důchodce. Pokud novela projde, nebude důležité jen to, že „ještě chodí do práce“, ale zda jde o výdělečnou činnost, z níž se pravidlo může uplatnit. Zaměstnanec by měl sledovat, zda navýšení proběhne automaticky. OSVČ si má pohlídat žádost v přehledu, protože u podnikání se automatika podle návrhu nechystá stejně jako u zaměstnanců.
A konečně mají zbystřit rodiny velmi starých seniorů. Pokud bude zavedeno zvýšení od 80 let v pětiletých intervalech, má smysl zkontrolovat výplatní částku po narozeninách a nenechat změnu jen na dojmu, že „něco snad přibylo“. U starších lidí často spravuje finance dcera, syn nebo opatrovník. Tam se přesná kontrola hodí dvojnásob.
Rok 2027 tedy není jedna velká penzijní revoluce pro všechny. Pro osmdesátníky může znamenat cílené přidání, pro pracující důchodce odměnu za další práci, pro rodiče pevnější zacházení s výchovným a pro nové důchodce pomalejší výpočet penze. Právě proto se vyplatí ptát se vždy první větou: týká se to už vypláceného důchodu, práce v penzi, nebo teprve budoucí žádosti? Bez této otázky se z důchodových novinek stává mlha, ve které se člověk jen zbytečně bojí.
