Článek
Pozůstalost tvoří majetek i závazky
Řízení o pozůstalosti se zpravidla zahajuje automaticky po oznámení úmrtí matrikou. Soud pověří notáře, který vystupuje jako soudní komisař. Rodina si jej tedy běžně nevybírá. Notář provede předběžné šetření, zjišťuje dědice, závěť, majetek a stav zůstavitelova jmění. Základní postup popisuje Portál veřejné správy.
Vedle bytu, domu, auta a peněz na účtech se prověřují také dluhy. Může jít o hypotéku, spotřebitelský úvěr, kreditní kartu, kontokorent, nedoplatek na nájemném či energiích, daňový nedoplatek, nesplacenou soukromou půjčku nebo pravomocně přiznanou náhradu škody. Některé závazky mohou být zajištěny zástavním právem k nemovitosti.
Notář má možnosti, jak si opatřit údaje od bank, úřadů a dalších institucí. Přesto neexistuje jeden úplný registr, v němž by byly všechny dluhy zemřelého. Zejména soukromá zápůjčka nebo starší sporná pohledávka může vyjít najevo až později. Pozůstalí proto musejí notáři předat smlouvy, upomínky, soudní písemnosti a další doklady, které doma najdou.
Není radno spoléhat ani na tvrzení, že se věřitel dlouho neozval. Pohledávka může být stále vymahatelná, případně se o její existenci vede spor. Na druhou stranu se nemá automaticky platit každý dopis, který po smrti přijde. Věřitel musí svou pohledávku doložit a případná námitka promlčení se posuzuje podle konkrétních okolností.
Bez výhrady soupisu může dědic platit ze svého
Základní pravidlo je pro dědice poměrně tvrdé. Podle aktuálních informací na gov.cz hradí dědic dluhy zemřelého v plném rozsahu, pokud neuplatní výhradu soupisu pozůstalosti. Je-li dědiců více, mohou za dluhy odpovídat společně a nerozdílně.
Bez výhrady soupisu tedy odpovědnost nekončí hodnotou zděděného majetku. Jestliže se po skončení řízení objeví vysoký dluh, věřitel může požadovat zaplacení také z vlastních peněz dědice.
Výhrada soupisu tuto odpovědnost omezuje do výše ceny skutečně nabytého dědictví. Musí ji však uplatnit každý dědic sám, zpravidla do jednoho měsíce ode dne, kdy jej soud o tomto právu vyrozuměl. Lhůtu může soud z důležitých důvodů prodloužit. Nestačí, že notář sestavuje seznam majetku – dědic musí výhradu výslovně učinit. Při úmyslném zatajení majetku může o ochranu přijít, jak upozorňuje Notářská komora.
Druhou možností je dědictví odmítnout. Lhůta činí jeden měsíc od poučení soudem, u dědice s bydlištěm v zahraničí tři měsíce. Odmítnout lze pouze celé dědictví. Nelze si ponechat byt a odmítnout hypotéku nebo převzít úspory a nepřijmout půjčky. Podrobnosti shrnuje Portál veřejné správy.
Pozor na chování před rozhodnutím. Pokud dědic začne vybírat peníze z účtu zemřelého, prodá jeho věci nebo jinak vystupuje jako vlastník, může tím dát najevo, že dědictví přijímá. K pozdějšímu odmítnutí se pak nemusí přihlížet.
Odmítnutím navíc majetek a dluhy nezmizí. Do dědické posloupnosti může nastoupit další příbuzný, často dítě odmítajícího dědice. Je-li nezletilé, vstupuje do rozhodování také opatrovnický soud. Rodina proto musí předem vědět, koho svým krokem posune na další místo.
Dokumenty schovejte a věřitelům nic neslibujte
Po úmrtí je vhodné zajistit obydlí a zabránit škodám, nikoli však pozůstalost rozdělovat. Dokud není situace vyjasněna, neměly by se prodávat cennosti, převádět vozidlo ani používat platební karta zemřelého.
Notáři pomohou výpisy z účtů, úvěrové a pojistné smlouvy, dopisy od exekutora, splátkové kalendáře, faktury, daňové písemnosti a dokumentace k nemovitostem. U úvěru má smysl zjistit zůstatek ke dni úmrtí a ověřit, zda nebyl sjednán s pojištěním schopnosti splácet nebo pro případ smrti. Pojistka může dluh snížit, nemusí však krýt každou příčinu úmrtí.
Orientační kontrolu lze provést také ve veřejném insolvenčním rejstříku Ministerstva spravedlnosti a v Centrální evidenci exekucí. Ani čistý výpis však nedokazuje, že žádné jiné dluhy neexistují.
Pokud je pozůstalost zjevně předlužená, je namístě probrat s notářem likvidaci pozůstalosti. Při ní se majetek zpeněží a věřitelé se uspokojují zákonným postupem. Dědic by mezitím neměl podle vlastního uvážení zvýhodnit jednoho věřitele na úkor ostatních.
Jednoměsíční lhůta není vhodná doba pro rodinné dohady. Jakmile jsou dluhy nejasné, vysoké nebo sporné, vyplatí se vedle notáře oslovit advokáta. Výhrada soupisu či včasné odmítnutí může rozhodnout o tom, zda pozůstalí ponesou pouze smutek a administrativu, nebo také cizí dluhy placené z vlastních úspor.
