Článek
Pravidelné výdaje mají jednu nepříjemnou vlastnost. Jednotlivě nevypadají vysoké, ale když se sečtou, ukrojí z příjmu podstatnou část ještě před prvním nákupem. Možnost vyškrtnout dvě takové platby proto může potěšit zejména lidi, kteří hospodaří z jediného důchodu nebo výplaty. U televizních a rozhlasových poplatků je ovšem potřeba rozlišovat očekávanou úsporu a peníze, které už skutečně mohou zůstat doma.
Stejná částka zatěžuje každou domácnost jinak
Česká televize aktuálně uvádí poplatek 150 korun měsíčně, Český rozhlas 55 korun. Domácnost, která má povinnost hradit oba, zaplatí za rok 1 800 korun televizi a 660 korun rozhlasu. Součet činí právě 2 460 korun. Poplatky se přitom v domácnosti nenásobí počtem lidí ani počtem přijímačů.
Pro člověka žijícího samotného tak jde o stejný výdaj jako pro domácnost, ve které se o náklady dělí několik dospělých. Případné zrušení by oběma přineslo stejnou nominální úlevu, její význam by však byl odlišný. Z jednoho nízkého příjmu se dvě stě korun hledá obtížněji než ze dvou pohodlných výplat.
Částku z titulku ovšem nelze automaticky připsat každému. Kdo už je od obou poplatků osvobozen, žádný takový výdaj nemá. A domácnosti, která oprávněně platí pouze jeden z nich, by odpadla pouze příslušná část.
Celých 2 460 korun vyžaduje dvanáct měsíců bez plateb
Roční úspora závisí na tom, kdy povinnost skutečně skončí. Pokud by se změna uskutečnila během roku, do jeho závěru by domácnost ušetřila jen za zbývající měsíce. Při dnešních sazbách představuje každý měsíc s oběma poplatky výdaj 205 korun.
Ani leden 2027 proto není možné při plánování rozpočtu brát jako zaručený začátek úlevy. Ministr kultury Oto Klempíř v září připustil jako reálnější termíny 1. červenec 2027 nebo 1. leden 2028. Ministryně financí Alena Schillerová tehdy uvedla, že návrh státního rozpočtu s převodem financování od začátku roku 2027 nepočítá. Tato vyjádření popisovala možné načasování, nikoli schválené datum konce plateb.
Pro domácnost je rozdíl mezi těmito termíny zásadní. Zatímco politická debata pracuje s názvem reformy a jejím celkovým přínosem, rodinný rozpočet potřebuje vědět, za který konkrétní měsíc odešle poslední platbu.
První čtení ještě neznamená konec povinnosti
Návrh na zrušení poplatků prošel v sobotu 24. října 2026 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Opozice neprosadila jeho zamítnutí ani vrácení vládě k přepracování. Předloha pokračuje v projednávání a zamířila do výboru pro média a kulturu.
Následují další fáze sněmovního projednávání. Pokud poslanci návrh schválí, postupuje do Senátu a následně k prezidentovi. Senátní nebo prezidentské veto může znamenat další hlasování ve Sněmovně. Postup přijímání zákonů popisuje přímo Poslanecká sněmovna.
Pro ukončení plateb bude rozhodující účinnost příslušné změny v konečném znění zákona. Do té doby se domácnosti řídí současnými pravidly. Samotné zrušení trvalého příkazu v bankovnictví zákonnou povinnost neodstraní. Pouze zastaví odesílání peněz, takže při trvající povinnosti začne chybět úhrada.
U SIPO může ukvapený zásah přerušit i jiné platby
Praktický dopad bude záležet také na způsobu placení. Kdo posílá poplatky samostatně, má před sebou konkrétní příjemce a částky. U SIPO bývá situace méně přehledná, protože do jediné úhrady sdružuje více výdajů.
Česká pošta uvádí mezi položkami SIPO například nájem, vodu, plyn, pojistné i televizní a rozhlasové poplatky. Zastavení celého inkasa by proto mohlo přerušit také platby, které mají pokračovat.
Až bude termín změny definitivní, bude vhodné zkontrolovat rozpis jednotlivých položek a postupovat podle pokynů k ukončení poplatků. Už nyní má smysl vědět, kdo je v domácnosti vedený jako poplatník, jak se platí a za jaké období je zaplaceno. Zvlášť užitečné to bude pro lidi, kteří hradí delší období dopředu.
Nízké příjmy lze řešit už podle současných pravidel
Pro domácnosti s velmi napjatým rozpočtem nemusí být jedinou možností čekání na nový zákon. Současná pravidla umožňují osvobození ze sociálních důvodů. Příjmová hranice se odvozuje od 2,15násobku životního minima, přičemž záleží na složení posuzované domácnosti. Český rozhlas zveřejňuje také přehled příjmů, které se při posuzování započítávají.
Osvobození je potřeba doložit. U nízkých příjmů je dočasné a při pokračujícím nároku se obnovuje po šesti měsících. Podmínky a příslušné formuláře zveřejňují samostatně Česká televize i Český rozhlas.
Pro člověka, který dnes zvažuje, který účet zaplatí později, může být ověření nároku užitečnější než čekání na výsledek parlamentního sporu. Rozhodující jsou ovšem konkrétní podmínky osvobození; pouhé zastavení plateb žádost nenahradí.
Domácnostem by výdaj odpadl, financování by převzal stát
Vládní návrh počítá s tím, že příjmy z poplatků nahradí příspěvkové financování ze státního rozpočtu. Tento princip vláda schválila v červnu 2026. Výdaje na fungování České televize a Českého rozhlasu by se tak přesunuly do veřejného rozpočtu.
Z pohledu domácího účtu by šlo o konkrétní úlevu: pravidelné platby by přestaly odcházet. Při hodnocení celé změny je ale potřeba sledovat také to, jak stát nové výdaje pokryje a jaká pravidla nastaví pro další financování obou institucí.
Pro nejbližší měsíce je proto rozumné ponechat poplatky mezi plánovanými výdaji. Jakmile bude jasný poslední měsíc platební povinnosti, půjde přesně spočítat i skutečnou úsporu v daném roce. Teprve tento údaj ukáže, kolik z avizovaných 2 460 korun bude mít domácnost opravdu navíc.
Zdroje:
- Česká televize: výše poplatku a pravidla pro domácnosti
- Český rozhlas: poplatky domácností a způsoby placení
- ČTK, 24. října 2026: návrh prošel prvním čtením
- Seznam Zprávy, 23. září 2026: vyjádření ministrů k možným termínům
- Poslanecká sněmovna: postup přijímání zákonů
- Česká pošta: fungování služby SIPO
- Česká televize: podmínky osvobození od poplatku
- Český rozhlas: osvobození ze sociálních a dalších důvodů
- Vláda ČR, 15. června 2026: návrh změny financování ČT a ČRo




