Senioři platí za léky zbytečně moc? Limit je 500 Kč ročně, neplatí ale na všechno

Pojištěnci starší 70 let mají ochranný limit 500 korun za kalendářní rok. Věk se posuzuje včetně roku, v němž člověk sedmdesátiny oslaví. Stejný limit platí pro některé lidi s invaliditou. Nejde ale o maximální součet všech peněz, které senior vydá za léky, nýbrž o strop pro takzvané započitatelné doplatky u léčiv na recept. Přehled skupin a pravidel uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Právě slovo „započitatelný“ bývá kámen úrazu. Pacient může u stejné účinné látky doplácet více za konkrétní značku, balení nebo lékovou formu. Do limitu se přitom obvykle započte jen doplatek odpovídající nejlevnějšímu hrazenému přípravku se stejnou účinnou látkou a způsobem podání. Kdo si vybere dražší variantu, zaplatí rozdíl ze svého i poté, co už pětistovku vyčerpal. Podrobně to vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Limit tedy neznamená, že lékárník po dosažení 500 korun nesmí chtít ani korunu. Nesmí po seniorovi znovu vybírat započitatelnou část doplatku. Může však chtít úhradu za to, co do ochranného limitu vůbec nepatří. To není libovůle lékárny, ale pravidlo nastavené zákonem.

Ještě v roce 2024 lidé často nejdřív doplatky uhradili a zdravotní pojišťovna jim přeplatek vracela až zpětně. Od 1. ledna 2025 funguje centrální evidence v systému eRecept. Jakmile senior vyčerpá svůj ochranný limit, lékárna podle údajů systému už nemá vybrat započitatelný doplatek nad tento strop. Změnu popisuje Ministerstvo zdravotnictví.

Na účtence se proto může objevit doplatek, ale zároveň i informace, kolik z něj bylo započitatelné. Senior, který už limit vyčerpal, může například zaplatit 25 korun za preferovaný přípravek, zatímco 150 korun započitatelného doplatku lékárna vykáže pojišťovně. Takový postup není chyba. Chyba je, když člověk vidí jedinou částku na účtence, nezeptá se a nabude dojmu, že ho někdo ošidil.

Systém může mít výpadek nebo nemusí mít lékárna při výdeji k dispozici správné údaje. V takovém případě se vyplatí schovat účtenku a ověřit stav limitu u pojišťovny nebo v aplikaci eRecept. Papír, ten starý neřád, se občas hodí i v době, kdy má všechno běžet elektronicky.

První otázka nemá znít: „Máte něco levnějšího?“ Přesnější je: „Je tento doplatek započitatelný do ochranného limitu a existuje plně hrazená nebo levnější varianta se stejnou účinnou látkou?“ Lékárník pak může vysvětlit, zda pacient platí nutný doplatek, nebo jen rozdíl za konkrétní výrobek.

Pozor také na volně prodejné léky, vitaminy, doplňky stravy, zdravotnické prostředky a většinu přípravků bez receptu. Ty se do ochranného limitu nepočítají. Stejně tak se limit nevztahuje na každou položku předepsanou lékařem. Seznam cen, úhrad a doplatků se navíc mění, proto nemá cenu spoléhat na zkušenost z loňska.

Senioři si často doplácejí zbytečně ne proto, že by pro ně pomoc neexistovala, ale protože pravidla nikdo nevysvětlil včas. Pětistovka je užitečná ochrana, ne kouzelná kartička na léky zdarma. Kdo se u výdeje jednou zeptá správně, může během roku ušetřit víc než při hledání slev v akčních letácích.