Článek
V posledních letech se setkávám s tím, že se jdu podívat na byt, který na fotografiích vypadá krásně, ale ve skutečnosti je to něco hrozného. Když se zeptám makléře, proč fotografie neodpovídají skutečnosti, řekne mi, že odpovídají, akorát doplňky jsou lépe naaranžované. Ano, to možná ano, ale plno detailů není nafoceno. Proto jsem hledání bytu dlouhou dobu odkládala a neřešila. Až do tohoto týdne, kdy mi v emailu přistála zpráva, ve které jsem měla od jedné realitní kanceláře v nabídce opravdu pěkný byt. Ihned jsem na inzerát zareagovala a čekala jsem, zda se mi makléř ozve. A ozval.
Šla jsem na prohlídku
Šla jsem na prohlídku bytu ve středu odpoledne. Byt vypadal opravdu krásně, byl voňavý, upravený a já byla spokojená. Makléřovi jsem řekla, že platím hotově a kolik jsem schopná nabídnout. Vše mi odkýval a já jsem si říkala, že mám snad konečně šanci sehnat pořádný byt. Když jsme se loučili, dostala jsem do ruky prospekt a makléř mi oznámil, že tam přede mnou bylo na prohlídce už 20 zájemců. To jsem jen vyvalila oči a nechápala jsem. Do telefonu mi tvrdil, že jsem jediná, která jde na prohlídku. Ale najednou nás tam bylo dvacet. Nu dobrá, zeptala jsem se, jaký je tedy další postup. Prý prodej formou aukce. To znamená, že kdo nabídne více, ten byt získá. To, že jste se ozvali jako první nebo jako poslední, nemá na následnou koupi bytu žádný vliv. Pěkně nefér, ale s aukcí jsem souhlasila.
Lidé se předháněli jako stádo koní
Druhý den, tedy ve čtvrtek, v 19:00 začala aukce. Nejdříve jsme shlédli video, ve kterém nás dva makléři začali poučovat o tom, jak tato aukce probíhá. Časový limit byl jedna hodina. Tak jsem tedy přihodila první nabídku a čekala jsem, jak to dopadne. Nikdo prvních 20 minut nepřihodil ani korunu, tak jsem si říkala, že je to nadějné. Následně jedna uživatelka přihodila 5000 korun. Chvíli jsem čekala a přihodila jsem 10 tisíc korun. Zase se nic nedělo, říkám si skvělé, asi na to nemají peníze. Posledních 5 minut došlo k naprostému chaosu. Každý začal přihazovat, lidé házeli pětitisícovky, jak se jim zachtělo a došlo k pořádnému boji. Já jsem se již nezúčastnila a čekala jsem, jak to dopadne. Byl to opravdový souboj.
V poslední minutě se tento souboj zintenzivnil ještě více, padaly nabídky typu 10 000 korun nebo 20 000 korun. V poslední sekundě jeden z uživatelů hodin 60 000 korun a v ten moment všichni pochopili, že byt nedostanou. Aukce začala běžet od začátku, tedy s dalším hodinovým časovým limitem. Byla jsem připojena a všímala jsem si, jak lidé z této aukce postupně odcházejí. Dokonce odešel i ten, který původních 60 000 přihodil. Nechápala jsem, co to má znamenat, a tak jsem se rozhodla makléřovi napsat email. Udělala jsem ze sebe nechápavou a napsala jsem, že časový limit běží znovu. Přišla mi tato odpověď. „Dobrý den, to je v pořádku. Aukce poběží, dokud kupující budou přihazovat své nabídky. Pokud se však odhlásí ten, kdo přihodil nejvyšší nabídku, aukce se ukončuje a prodej bytu je pozastaven.“ To jsem trochu nepochopila, ale dobře. Za tu cenu bych tento byt již nechtěla.
Taktika makléřů
Jediné, co z toho vyplývá, že dnešní makléři si opravdu mohou dělat, co chtějí. Je jen na nich, komu a jakým způsoben byt prodají. Je také možné, že celá aukce bude i příště anulována a byt získá nějaký jejich známý. Na tom není nic špatného a je logické, že vždy má přednost známý. Ale taktika, že se neustále bude časový limit obnovovat, mi přijde opravdu podivná. Já jsem však ráda, že jsem se této akce zúčastnila, a proto jsem ponaučena do budoucna. Již nikdy do žádné aukce nejdu a budu se snažit sehnat byt klasickou cestou nabídka x poptávka.
