Článek
„Když někomu řeknu svůj plat 80 tisíc čistého měsíčně, dívají se na mě jako na zbohatlíka. Realita je ale úplně jiná,“ prozradila mi Andrea hned v úvodu našeho setkání v kavárně na Žižkově. „Za nájem třípokojového bytu v Praze dávám 28 tisíc měsíčně. A to jsem ještě měla štěstí, že jsem ho sehnala před zdražováním. Kamarádka teď hledá podobný byt a všude chtějí přes 35 tisíc,“ řekla a podotkla, že to je její vlastní byt. Ale i tak má vysoké náklady na bydlení.
„Mám dvě děti, chodí sice do státní školy, ale samotné kroužky a doučování mě vyjdou na 15 tisíc měsíčně. Syn hraje fotbal, dcera chodí na gymnastiku a oba na angličtinu. Vzdělání je přece investice do budoucnosti,“ dodala dále Andrea, která si myslí, že by měla raději kroužky svých dětí omezit. „Za nákupy v supermarketu dám klidně 16 tisíc měsíčně. A to nekupuju nic extra, prostě základní potraviny. Když vidím ty ceny - máslo za 80 korun, kilo jablek za 42 korun, tak mi není dobře,“ rozčiluje se Andrea, která na jídle nechce utrácet své peníze.
„Manžel vydělává 35 tisíc čistého. Jeho auto na leasing nás stojí 14 tisíc měsíčně. Já naštěstí dostávám příspěvek na MHD od zaměstnavatele,“ přiznává manažerka, která si nedávno pořídila nový automobil za milion korun na leasing. Na otázku ohledně úspor se její výraz změní. „Víte, kolik mi zbyde na konci měsíce? Když mám štěstí, tak 5 tisíc. A to ještě musím platit telefony, internet, pojistky,“ povzdechne si. „Když děti potřebují nové boty nebo chceme jet na víkend mimo Prahu, jsme vlastně na nule. Nemohu si koupit nic pro sebe,“ dodala.
Když se naše setkání chýlí ke konci, Andrea přiznává své největší obavy. „Nemůžu si dovolit o tuhle práci přijít. S hypotékou a všemi závazky bych se dostala do velkých problémů,“ říká tiše. Po chvíli dodává: „Někdy závidím lidem s průměrným platem. Nemají takové závazky a možná žijí klidněji,“ dodala v závěru našeho setkání úspěšná manažerka. Příběh Andrey není ojedinělý. Ukazuje nám totiž skutečně paradoxní situaci dnešní doby - zatímco průměrná mzda v Praze dosahuje 55 854 korun, ani příjem 80 tisíc měsíčně nemusí v hlavním městě stačit na bezstarostný život.
Je to ukázka toho, jak s rostoucím příjmem rostou i životní náklady a závazky, a že vysoký plat automaticky neznamená finanční pohodu. Nebo je to spíše o tom, jak daný člověk hospodaří a zda dokáže mít v životě nastavené i jiné priority, než nová kabelka, boty a všechno značkového rázu?
