Článek
Začalo to před Vánoci. Viděla v reklamě nový iPhone a začala naznačovat, že by ho chtěla. Řekl jsem jí, že její současný telefon je starý dva roky a funguje perfektně. Že máme jiné priority - splátky hypotéky, školu pro děti, nutné opravy v domě. To jsem ale neměl říkat. Následovaly týdny tichých protestů. Přestala se mnou mluvit, jen občas prohodila poznámku o tom, jak všechny její kamarádky mají nové telefony. Jak ona jediná musí chodit s trapným starým modelem.
Jak ji nechápu a nerozmazluju. Pak přišly její narozeniny. Koupil jsem jí krásný náramek, který si před měsícem prohlížela ve výloze. Ale nebyl to ten správný dárek. Chtěla hodinky Apple Watch. Když je nedostala, byl to podle ní důkaz, že ji nemiluju a neberu vážně její přání.
Je to k nevíře. Dvacet let jsme spolu žili, vychovali dvě děti, přestáli těžké časy. A teď? Teď mi říká, že jsem ji nikdy nechápal, že ji omezuji, že nemůže žít s někým, kdo jí nedopřeje základní věci. Základní věci! iPhone za třicet tisíc a hodinky za dalších dvacet! Nejhorší jsou ty její argumenty. Prý všechny její kolegyně v práci mají nejnovější modely. Prý se za ni stydí dcera, když pro ni přijde do školy se „starým“ telefonem. Že by chtěla být konečně in a já jí v tom bráním.
Když jsem jí připomněl, že máme hypotéku, že jsme právě koupili nové auto, že dcera potřebuje rovnátka - jen mávla rukou. Prý si najde někoho, kdo ji bude rozmazlovat. Kdo pochopí, že žena potřebuje luxusní věci, aby se cítila šťastná. Je to absurdní. Celý život jsme žili normálně, nikdy jsme neřešili značky a statusové symboly. A teď? Teď je ochotná zahodit dvacet let společného života kvůli telefonu a hodinkám. Kvůli věcem, které za rok budou stejně staré a trapné.
Kamarádi mi říkají, ať ji nechám jít. Že když je někdo schopný ukončit manželství kvůli takovým malichernostem, asi to stejně nemá cenu zachraňovat. Možná mají pravdu. Ale stejně je těžké uvěřit, že tohle je skutečný důvod rozpadu rodiny. Takže ano, moje manželství končí kvůli iPhonu a Apple Watch. Zní to jako vtip, ale je to realita. Realita doby, kdy jsou někteří lidé ochotní obětovat skutečné hodnoty kvůli pozlátku a statusovým symbolům. A já? Já se jen divím, jak jsem mohl dvacet let žít s někým, kdo má takhle pokřivené hodnoty.
zdroje: autorský text
