Hlavní obsah
Lidé a společnost

Manželova milenka byla tak drzá, že přišla k nám domů. To viděla, jak jsem s ní vyběhla

Foto: Pixabay/public domain

Jsou věci, které by normální člověk nikdy neudělal. Ale ona přišla. Přímo k nám domů, s tou svou nafoukanou tváří a falešným úsměvem. Prý že si jde pro nějaké dokumenty, které u manžela zapomněla. V tu chvíli se ve mně všechno vařilo.

Článek

Stála tam, v našem vchodu, jako by to bylo normální. Jako by bylo naprosto v pořádku přijít do domu ženy, které rozbíjí manželství. Měla na sobě drahé oblečení, značkovou kabelku - všechno určitě dárky od mého muže. Z našich společných peněz. Nejdřív jsem nemohla uvěřit té drzosti. Přece musela vědět, že jsem doma. Musela vědět, že riskuje konfrontaci. Ale ona si zřejmě myslela, že má právo být všude, kde je můj manžel. Že jejich poměr jí dává nějaká práva na náš společný prostor.

Ta její sebejistota mě dostala. Stála tam s tím svým arogantním výrazem, jako by ona byla ta právoplatná manželka a já jen nějaká překážka. V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Dvacet let manželství, společný domov, a ona si sem jen tak přijde? Vyletěla jsem jako fúrie. Všechny ty měsíce potlačovaného vzteku, bolesti a ponížení se provalily najednou. Křičela jsem, nadávala, vyhrožovala. Sousedi určitě slyšeli každé slovo, ale bylo mi to jedno. Ať všichni vědí, co je zač.

Její šokovaný výraz byl k nezaplacení. Zřejmě nečekala, že se někdo postaví její drzosti. Myslela si, že budu tiše trpět v koutě, zatímco ona si bude chodit pro dokumenty. To se spletla. Utekla jako spráskaný pes. Bez dokumentů, bez důstojnosti, jen s tou svojí drahou kabelkou přitisknutou k hrudi. Doufám, že si zapamatuje, že některé hranice se prostě nepřekračují. Že domov manželky není místo pro milenku.

Manžel mi pak vyčítal, že jsem udělala scénu. Prý jsem se zachovala hystericky a nedůstojně. Ale co je důstojného na tom přivést si milenku do společného domu? Co je důstojného na tom ponižovat vlastní ženu tímhle způsobem? Kamarádky mi říkají, že jsem udělala dobře. Že někdy je potřeba ukázat zoubky, postavit si hranice. Že není možné nechat si všechno líbit jen proto, že jsme slušně vychované ženy. Někdy je prostě potřeba bojovat o svoji důstojnost.

Je mi jedno, že sousedi teď mají o čem mluvit. Je mi jedno, že manžel je naštvaný. Tohle byl můj domov dlouho před tím, než ona vstoupila do našich životů. A jestli si myslí, že sem může jen tak vpadnout, tak se šeredně spletla.Příště si rozmyslí, jestli má překročit práh našeho domu. Protože teď už ví, že nejsem jen tichá manželka, která bude sklápět oči a ustupovat. Jsem žena, která si nenechá vzít důstojnost. Ani od ní, ani od nikoho jiného.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz