Článek
Dnešní mladí vyrostli v prostředí, kde každý dostane medaili už jen za účast. Kde se nesmí říkat to se ti nepovedlo, ale musíme hledat příležitosti ke zlepšení. Výsledek? Máme tu generaci křehkých jedinců, kteří se složí při první překážce. V práci to vidím denně - mladí kolegové očekávají jen chválu a povzbuzení. Když jim řeknete, že jejich práce má nedostatky, berou to jako osobní útok. Místo aby se zamysleli a snažili se zlepšit, urazí se a začnou hledat viníka všude kolem.
Sociální sítě jako ochranný štít
Instagram, TikTok a Facebook se staly místem, kde si mladí budují falešnou bublinu dokonalosti. Všechno musí být amazing, perfektní a úžasné. Běda, když někdo napíše kritický komentář. Hned se spustí lavina podpory od přátel, kteří kritika označí za hejtra a toxického člověka. Realita? Tu už dávno nikdo nechce vidět. Proč také, když můžeme žít v růžové bublině plné vzájemného poplácávání po zádech?
Pamatuji si, jak nám učitelé i rodiče říkali věci na rovinu. Když se něco nepovedlo, dozvěděli jsme se to. Bez obalu, bez přikrašlování. A víte co? Přežili jsme to. Dokonce nás to posílilo. Dnes? Učitelé se bojí dát špatnou známku, aby náhodou nepoškodili křehké sebevědomí studentů. Rodiče radši zaplatí doučování, než aby řekli svému dítěti, že se málo snaží. A firmy? Ty zavádějí speciální programy pro citlivou komunikaci zpětné vazby.
Život není Instagram
Největší problém vidím v tom, že tihle mladí lidé nejsou připraveni na skutečný život. Ten totiž není fér a rozhodně není tak růžový jako jejich sociální sítě. V reálném světě dostanete kritiku. Šéf vám řekne, že váš výkon nestačí. Zákazník vám vynadá, že jste pokazili zakázku. Partner vám sdělí, že s něčím není spokojený. To jsou normální životní situace, se kterými se musíme umět vypořádat.
Možná jsme to s tou ochranou přehnali. Možná jsme v dobré víře vychovali generaci, která neumí přijmout neúspěch jako součást života. Místo abychom je učili, jak se z kritiky poučit a růst, učili jsme je, jak se jí vyhnout. A výsledek? Máme tu armádu mladých profesionálů, kteří umí perfektně prezentovat na sociálních sítích, ale složí se při první negativní zpětné vazbě.
Co s tím?
Je načase přestat chodit kolem horké kaše. Mladí lidé potřebují pochopit, že kritika není nepřítel, ale nástroj růstu. Že neúspěch není konec světa, ale začátek nové cesty. A hlavně - že život není Instagram filter, kde všechno vypadá dokonale. Je to složitá, někdy drsná, ale krásná cesta, na které nás kritika může posunout dál. Pokud se ji naučíme přijímat.
Nechci, aby to vyznělo, že všichni mladí jsou stejní. Znám i spoustu takových, kteří se nebojí výzev a umí přijmout konstruktivní kritiku. Ale trend je jasný - přibývá těch, kteří se při sebemenší kritice hroutí. A to je problém, který musíme řešit. Ne proto, abychom je mohli kritizovat víc, ale proto, aby byli připraveni na skutečný život. Ten totiž nebude brát ohledy na jejich křehké ego.
