Článek
Téma důchodů se v poslední době skloňuje snad ve všech českých domácnostech. A není divu - vždyť kdo by nechtěl vědět, kdy si konečně bude moci odpočinout od každodenního shonu v práci? Jenže realita není tak růžová, jak by se mohlo zdát. Naše populace stárne a mladých lidí, kteří by přispívali do důchodového systému, ubývá. To staví vládu před nelehké rozhodnutí - buď zvýšit věk odchodu do důchodu, nebo riskovat kolaps celého systému.
Představte si, že byste měli pracovat až do 68 nebo dokonce 70 let. Zní to jako sci-fi? Bohužel, pro mnoho z nás to může být realita. A tady narážíme na zásadní otázku - je vůbec fyzicky a psychicky možné pracovat v tak pokročilém věku? Vezměme si například stavebního dělníka nebo zdravotní sestru. Dokáže člověk v téměř sedmdesáti letech zvládat fyzicky náročnou práci? A co stres a vyhoření, které jsou dnes běžné už u čtyřicátníků? Když se podíváme na dnešní pracovní prostředí, je to jako den a noc ve srovnání s tím, co zažívali naši rodiče. Jasně, máme chytré telefony, počítače a spoustu vychytávek, které nám práci ulehčují. Ale ruku na srdce - je to opravdu jednodušší? Představte si běžný pracovní den. Neustále vám pípají e-maily, Teams nebo Slack notifications, telefon zvoní jak o život a deadliny se na vás valí jeden za druhým. K tomu všemu musíte držet krok s novými technologiemi a neustále se vzdělávat.
Je to jako být na věčném kolotoči, který se točí čím dál rychleji. A co teprve starší generace? Pro někoho, kdo začínal s psacím strojem, může být dnešní digitální svět pořádnou výzvou. Zkuste si představit padesátníka nebo šedesátníka, který se musí poprat s novým softwarem každý půlrok. To není jen o tom, něco se naučit - je to o neustálém vystupování z komfortní zóny. Vezměme si třeba stavbaře. Dřív stačilo umět pracovat s tradičním nářadím. Dnes? Musí ovládat digitální měřící přístroje, pracovat s 3D modely a komunikovat přes různé aplikace. A to nemluvím o tom, jak fyzicky náročná ta práce stále je.
Je načase si přiznat, že současné pracovní tempo není pro každého. A možná je čas začít přemýšlet, jak udělat práci přívětivější pro všechny věkové kategorie. Protože stres a vyhoření? To není něco, co by mělo být součástí pracovního života. „Lékaři mi už ve 40 řekli, že musím zpomalit, jinak se nedožiju padesátky. A teď bych měla zvládnout pracovat do 68? To je nemyslitelné,“ řekla jednou mojí mamce svůj příběh Jana, bývalá švadlena, která je její dlouholetá kamarádka.
Otázka důchodového věku je zároveň odrazem toho, jak se jako společnost vyvíjíme. Je skvělé, že se průměrná délka života prodlužuje. Ale opravdu to znamená, že musíme všichni automaticky pracovat déle? Nebylo by lepší zaměřit se na způsoby, jak uživit stárnoucí populaci jinými prostředky? Automatizace, moderní technologie nebo sdílená ekonomika přinášejí možnosti, které můžeme využít.
