Článek
Začalo to nevinně. Jeho telefon zapípal, když byl ve sprše. Normálně bych ho nekontrolovala, ale něco mi říkalo, ať se podívám. A tam to bylo - zpráva od Petry. Mé nejlepší kamarádky. Včera to bylo úžasné, už se těším na příště. Celý svět se se mnou začal točit. Četla jsem dál a dál - jejich konverzace byla plná důvěrností, plánů na společné schůzky, fotek. A data? Už tři měsíce. Tři měsíce mi oba lhali do očí, smáli se se mnou, předstírali, že je všechno v pořádku.
Nejhorší jsou ty vzpomínky. Kolikrát jsem s ní probírala náš vztah? Kolikrát jsem jí říkala, jak jsem šťastná, jak ho miluju? A ona tam seděla, pila kávu a věděla, že mi ho krade. Že mi bere člověka, kterého miluju. Teď zpětně mi dochází všechny ty náznaky. Její náhlé pracovní schůzky ve stejnou dobu, kdy měl on přesčasy. Její nové oblečení, účesy, parfém. Dokonce se mě ptala na jeho oblíbené věci - prý aby mu mohla vybrat dárek k narozeninám.
Je to jako zlý sen. Dva lidé, kterým jsem nejvíc věřila, mě zradili tím nejhorším způsobem. Každý jejich společný smích, každý pohled, každé náhodné setkání - všechno byla lež. A já hloupá nic neviděla. Když jsem mu ukázala ty zprávy, ani se nesnažil zapírat. Prý se to prostě stalo. Že to neplánovali, že to přišlo samo. Jako by to něco měnilo na té zradě, na tom porušení důvěry. Jako by to ospravedlňovalo to, že zničili všechno, co jsme měli.
A ona? Poslala mi zprávu. Prý že je jí to líto, že to tak nechtěla, že se to vymklo kontrole. Jako by existoval správný způsob, jak spát s přítelem své nejlepší kamarádky. Jako by existovalo ospravedlnění pro takovou zradu. Teď sedím sama doma a přemýšlím, co dál. Jak mám někdy znovu věřit lidem? Jak mám věřit přátelství, lásce, když ti nejbližší dokážou takhle zranit? Každá zpráva v telefonu mi připomíná tu jejich zradu, každá fotka na sociálních sítích bolí.
Je to lekce. Krutá, bolestivá lekce o tom, že nikdy nemůžete nikomu plně věřit. Že i ti nejbližší vás můžou zradit způsobem, který si ani nedovedete představit. A že někdy jsou nejhorší rány ty od lidí, které nejvíc milujete. Příště budu opatrnější. Příště… Ale bude nějaké příště? Dokážu ještě někdy někomu věřit? To ukáže čas. Teď jen vím, že jsem ztratila nejen přítele, ale i nejlepší kamarádku. A ta rána bolí dvojnásob.
Zdroje: autorský text
