Článek
Senioři totiž velmi často míří do zadní části nebo dokonce za řidiče, kde je nástup i výstup mnohem komplikovanější. „Když vidím, jak se babička s hůlkou drápe přes schody za řidiče, zatímco vepředu jsou volná vyhrazená místa, nechápu to,“ přemýšlela jsem dnes při cestě MHD nad tím, proč si tito lidé tak komplikují život a riskují, že mohou spadnout.
Až se člověku nechce věřit, co se v MHD děje. Místa vepředu jsou schválně udělaná pro seniory a lidi, co hůř chodí - jsou hned u dveří, nemusí se po schodech a snadno se tam nastupuje. Jenže co neuvidíte? Babička nebo dědeček projdou kolem prázdných sedaček vepředu a šlapou si to dozadu. Pak když vystupují, motají se mezi sedačkami, sotva se hýbou a všichni musí čekat. Když se jich zeptáte proč, uslyšíte třeba, že vzadu je větší klid nebo že chtějí mít lepší výhled z okna.
„Sedávám vzadu, protože tam není takový průvan od dveří,“ řekla mi moje babička, když jsem se jí zeptala, proč to i ona dělá. Jenže právě tato volba může způsobit problémy nejen jim samotným, ale i ostatním cestujícím. Problematická je zejména situace v kloubových autobusech nebo tramvajích. Zadní část vozu se při jízdě více houpe, což může být pro seniory nebezpečné. Několikrát jsem viděla, jak se starší lidé v zadní části vozu při prudším brzdění nebo rozjezdu sotva udrželi.
A co teprve sedačky za řidičem! To je další oříšek. Jsou nahoře na schodech, a přesto tam často vidíte seniory s hůlkami nebo berlemi, jak se tam pracně škrábou. Přitom vepředu zejí prázdnotou sedačky bez jediného schodu. Dopravní podnik přitom dělá první poslední - kupuje nízkopodlažní autobusy, dává všude madla na přidržení a vyhrazuje nejlepší místa pro starší lidi. Ale když si babička umíní, že pojede na těch schodech, tak ji nikdo nepřesvědčí.
Největší obavy přicházejí ve chvíli, kdy se autobus nebo tramvaj rozjíždí či brzdí. „Jako řidič se snažím jezdit co nejplynuleji, ale někdy musím prudce zabrzdit kvůli nezodpovědným řidičům nebo chodcům. V tu chvíli mám největší strach o seniory v zadní části vozu,“ přiznává Marek, řidič městské dopravy. Právě prudké brzdění nebo rychlý rozjezd představují pro starší cestující značné riziko. Minulý týden jsem viděla, jak starší paní v zadní části autobusu při prudkém zabrzdění málem upadla. Naštěstí se stihla zachytit madla, ale bylo to o vlásek. Je to začarovaný kruh. Senior si sedne dozadu, pak potřebuje více času na výstup, řidič musí déle čekat, nabírá zpoždění a následně musí jet rychleji, což opět zvyšuje riziko pro další cestující.
