Článek
Představte si, že odpracujete 40, někdy i 45 let svého života. Den co den vstáváte v pět ráno, jedete do práce, odvádíte maximum, co můžete. Nikdy jste nebyli nemocní, nikdy jste nechtěli mít nadbytečné volno. Nikdy jste nepřišli o práci. Platíte daně, odvody, sociální a zdravotní pojištění. Věříte, že až přijde čas důchodu, budete mít zasloužený odpočinek. Jenže realita je úplně jiná. Průměrný český senior musel odpracovat minimálně 35 let, aby vůbec dosáhl na důchod. To znamená více než 8 400 pracovních dní, během kterých přispíval do státního rozpočtu. A co za to? Důchod, který sotva pokryje základní životní náklady.
Krutá realita českých důchodců
Když se podíváme na čísla, je to až děsivé. Průměrný starobní důchod v České republice dosahuje 19 438 korun. Může se to zdát jako slušná částka, ale zkuste z této částky zaplatit nájem, energie, léky, jídlo a další nezbytnosti. Není divu, že podle statistik si musí přivydělávat každý pátý důchodce. Kde končí důstojnost? Místo zaslouženého odpočinku tak potkáváme seniory jako pokladní v supermarketech, vrátné, uklízečky nebo hlídače parkovišť. Ne proto, že by chtěli, ale proto, že musí. A proč to dělají? Protože by alespoň jednou za rok chtěli odjet do lázní, chtěli si zaplatit termální lázně, a hlavně si užívat klidného stáří.
Osobně si myslím, že je nejvyšší čas na změnu. Nemůžeme se tvářit, že je normální, když sedmdesátiletá babička musí v noci hlídat nějakou vrátnici jenom proto, aby měla na léky. Nebo když dědeček v důchodovém věku roznáší letáky, protože jeho penze nestačí na zaplacení nájmu. Potřebujeme valorizaci důchodů, která bude skutečně reflektovat růst životních nákladů, systémovou podporu seniorů v oblasti bydlení, lepší a dostupnost zdravotní péče bez dodatečných poplatků a důchodovou reformu, která zajistí důstojné stáří. Když vidím, že téměř 10 % seniorů žije na hranici chudoby, je mi z toho smutno. Tihle lidé celý život pracovali, vychovali další generace, postavili domy, továrny, infrastrukturu. A teď? Teď počítají každou korunu a přemýšlí, jestli si mohou dovolit koupit ovoce.
Důstojné stáří není luxus
Musíme si uvědomit, že důstojné stáří není nadstandard - je to základní právo každého člověka, který celý život poctivě pracoval. Nemůžeme se spokojit se systémem, kde senioři musí ve věku, kdy by měli odpočívat a užívat si vnoučat, řešit, jak vyjdou s penězi do konce měsíce. Jako společnost jsme selhali, když dovolíme, aby naši senioři žili v nejistotě a strachu z budoucnosti. Je načase to změnit. Každý z nás jednou zestárne a nikdo nechce prožít podzim života v existenční nejistotě.
Je mi líto každého seniora, kterého potkám v práci ne proto, že by chtěl, ale proto, že musí. Tihle lidé si zaslouží mnohem víc. Zaslouží si klidné stáří, důstojnou penzi a jistotu, že se o ně společnost postará stejně, jako se oni starali o ni během svého produktivního života. Dokud se něco nezmění, budeme dál potkávat unavené tváře seniorů za pokladnami, v uniformách bezpečnostních agentur nebo s letáky v rukou. A to není budoucnost, kterou bychom měli chtít - ani pro naše rodiče, ani pro sebe.
