Článek
V tramvajích, autobusech i trolejbusech máme jasně označená místa pro invalidy, těhotné ženy a osoby s malými dětmi. To je v pořádku a nikdo to nezpochybňuje. Ale co senioři? Ti nemají automaticky nárok na jakékoli sedadlo, které není takto označené. A teď mi řekněte - je to fér, nebo ne? Na jednu stranu chápu, že starší lidé to mají s cestováním těžší. Bolí je nohy, hůř udržují rovnováhu, a když je plná tramvaj, může to pro takové lidi skutečně náročné. Na druhou stranu, ne každý senior je na tom zdravotně špatně. Znám spoustu vitálních důchodců, kteří by dali mladším pěkně na frak.
„Dneska už ta mládež nemá žádnou úctu,“ postěžovala si mi nedávno jedna paní, která pravidelně cestuje MHD. „Když jsem byla mladá, vždycky jsme starším lidem místo uvolnili,“ nezapomněla hlasitě křičet na celou tramvaj a asi čekala, že se všichni zblázní z toho, co ona dělala před padesáti lety. Jenže doba se mění a s ní i pohled na věk. Jasně, že pustím sednout někoho, kdo to opravdu potřebuje. Ale proč bych měl automaticky vstávat před každým, kdo vypadá jako důchodce? Třeba jsem celý den makala na stavbě a jsem unavená. Nemůžeme přece soudit knihu podle obalu. Někdo může vypadat mladě a přitom mít zdravotní problémy. Jiný zase může mít šedivé vlasy, ale být fit jako rybička.
Faktem je, že podle přepravních podmínek dopravních podniků nemají senioři automaticky nárok na místo k sezení, pokud není označené příslušným piktogramem. To samozřejmě neznamená, že bychom se k nim měli chovat nezdvořile. Ale také to neznamená, že musíme automaticky vyskočit, jakmile do vozu vstoupí někdo starší. Co si z toho vzít? Možná by stálo za to, abychom se všichni zamysleli nad tím, jak se k sobě v MHD chováme. Místo automatických předpokladů bychom mohli být více všímaví k potřebám ostatních.
Když vidíme, že někdo místo opravdu potřebuje, neměli bychom váhat mu ho nabídnout. Ale zároveň bychom neměli cítit vinu, když si chceme sednout my sami, protože na to máme stejné právo jako kdokoli jiný. Tak co vy na to? Máte s tímhle tématem nějaké zkušenosti? Stalo se vám, že vás někdo nutil vstát, i když jste byli unavení? Nebo naopak, setkali jste se s ohleduplností tam, kde jste ji nečekali?
