Článek
Nedávno jsem se bavila s jednou učitelkou ze základky a ta mi řekla věc, která mě fakt zarazila. „Ty děti se snaží, jsou šikovné, talentované a mají chuť, ale dokud se česky nenaučí jejich rodiče, nemají šanci se pořádně začlenit.“ A víte co? Ona má sakra pravdu! Jak má to dítě zvládnout češtinu, když doma slyší jen ukrajinštinu nebo ruštinu? To je, jako byste chtěli, aby se naučilo plavat, ale pouštěli ho do vody jen na hodinu denně ve škole.
„Moje dcera má ve třídě tři ukrajinské spolužáky,“postěžovala si mi kamarádka. „A učitelka musí polovinu času věnovat jim, místo aby se věnovala celé třídě.“ To mi přijde fakt nefér vůči našim dětem. Jasně, chápu, že ty ukrajinské děti za nic nemůžou a že utekly před válkou. Ale proč by to mělo být na úkor vzdělání našich dětí? A co teprve rodiče těch ukrajinských dětí? Kolikrát jsem viděla, jak stojí před školou a baví se mezi sebou ukrajinsky. Jak mají jejich děti pochytit češtinu, když ji doma vůbec neslyší? Faktem je, že podle výzkumů trvá minimálně 5-7 let, než se dítě naučí cizí jazyk na úrovni, která mu umožní bezproblémové studium.
A to je v případě, že je tomu jazyku vystaveno neustále! Tak si představte, jak dlouho to bude trvat, když doma slyší jen ukrajinštinu. Škola není všechno. Co domácí úkoly? Co komunikace s kamarády mimo školu? Co kulturní kontext, který potřebujete znát, abyste opravdu rozuměli jazyku? A co ti rodiče? Představte si, že jste v cizí zemi, neumíte jazyk a máte se postarat o rodinu. To je opravdu náročná situace. Ti lidé potřebují pomoc, a to co nejdříve.
Myslím, že by měli mít možnost navštěvovat kurzy češtiny pro celé rodiny. Jinak se situace nezmění. Ale nejde jen o jazyk. Ti lidé potřebují pochopit, jak to u nás funguje. Jak si najít práci, jak funguje zdravotnictví, jak se orientovat v našem systému. Jinak budou pořád trochu ztracení a nejistí. A co my, Češi? Místo abychom jim podali pomocnou ruku, někdy na ně koukáme s nedůvěrou. Co takhle trochu empatie? Místo abychom na ně koukali s nedůvěrou, mohli bychom jim podat pomocnou ruku. Třeba jim pomoci s češtinou, ukázat jim, kde jsou dobré obchody, nebo je pozvat na kávu. Ano, káva! Nic nespojuje lidi lépe než příjemné posezení u šálku dobré kávy.
