Článek
Stačí se podívat na čísla. Průměrný plat státního úředníka se pohybuje kolem 45 tisíc korun měsíčně. K tomu pět týdnů dovolené, sick days, stravenky, příspěvek na dovolenou a spoustu dalších výhod. Běžný zaměstnanec v soukromém sektoru může o takových podmínkách jen snít. A ten jejich pověstný fond kulturních a sociálních potřeb! Příspěvky na sport, na kulturu, na vitamíny, na důchodové připojištění. Jako by nestačilo, že mají jistou výplatu a prakticky nevypověditelné místo. Ne, oni musí mít ještě extra benefity za to, že sedí na židli a přehazují papíry z jedné hromádky na druhou.
Je až k smíchu poslouchat, jak si stěžují na pracovní vytížení. Jejich pracovní doba? Od-do, v pátek často končí v jednu odpoledne, a když je svátek uprostřed týdne, berou si volno na dlouhý víkend. Zkuste tohle v soukromé firmě, kde se maká přesčas, o víkendech, a často bez extra odměny. Na úřadech je to vidět na každém kroku. Polovina úředníků kouká do mobilů, druhá polovina pije kafe a probírá nejnovější drby.
Ta jejich jistota zaměstnání je také něco neuvěřitelného. Vyhodit někoho ze státní správy? Prakticky nemožné. I když odvádí mizernou práci, maximálně ho přesunou na jiný odbor. Zatímco v soukromém sektoru stačí jeden špatný měsíc a člověk může jít. Ale státní úředník? Ten si sedí na své židli jak přikovaný a plat mu běží dál. Na internetu se denně objevují příběhy lidí, kteří museli na úřad něco vyřídit. A je to pořád dokola - arogance, nezájem, přehazování zodpovědnosti. „Přijďte v úřední hodiny.“ A když člověk přijde? „Systém nefunguje, zkuste to příště.“ A takhle to jde týden za týdnem.
Je k smíchu číst zprávy o tom, že státní správa požaduje další navýšení platů. Prý aby byli konkurenceschopní vůči soukromému sektoru. To je výsměch všem, kdo pracují v normálních firmách. Oni už teď berou víc než většina lidí, mají všechny možné výhody, a ještě jim to nestačí. Samozřejmě, najdou se i poctiví úředníci, kteří svou práci dělají dobře. Ale systém jako takový je prohnilý. Kde jinde by člověk dostal tolik peněz a výhod za minimum zodpovědnosti? Kde jinde by mohl odbýt svou práci s tím, že to není jeho kompetence?
Je až zarážející, jak velký je rozdíl mezi státním a soukromým sektorem. V běžné firmě musí člověk každý den dokazovat, že si svůj plat zaslouží. Musí plnit termíny, cíle, být flexibilní. A úředník? Ten si může dovolit být nemocný třeba týden v kuse a nic se neděje. Však on to někdo udělá za něj. Není divu, že mladí lidé stále častěji míří do státní správy. Kdo by nechtěl vysoký plat, spoustu benefitů a prakticky nulovou zodpovědnost? Je to pohodlný život na úkor daňových poplatníků. A nejhorší je, že se s tím nic nedělá.
Je to začarovaný kruh, který může změnit jen radikální reforma celého systému. Ale na tu si asi budeme muset ještě dlouho počkat. Do té doby budou úředníci dál brát tučné výplaty, užívat si svých benefitů a stěžovat si, že mají málo. A obyčejní lidé? Ti můžou jen tiše závidět a platit daně, ze kterých se tohle všechno financuje.
Zdroje: autorský text
