Článek
Už při vstupu na toalety mě praštil do nosu odér, který by položil i zkušeného záchranáře. Na zemi se válely použité papírové ručníky, toaletní papír a další věci, které raději nebudu popisovat. A to byl teprve začátek. První kabinka - pomočené prkénko. Druhá - ucpaná toaleta s překvapením. Třetí - chybějící toaletní papír a na podlaze louže neidentifikovatelné tekutiny. Čtvrtá - raději ani neotevírat. A tohle má být úroveň veřejných toalet v roce 2025?
Zákazníci obchodních řetězců si stále častěji stěžují na stav toalet. Je překvapivé, že velké obchody s milionovými zisky nedokážou zajistit základní čistotu na svých WC. Přitom by stačilo tak málo. Pravidelný úklid, doplňování toaletního papíru a mýdla. K tomu občasná kontrola, zda je vše v pořádku. Místo toho musí zákazníci často čelit špinavým a zanedbaným toaletám. Je s podivem, že pro tak velké společnosti představuje údržba čistých toalet takový problém. Ale vtipem je, že list o kontrole a úklidu je každou hodinu podepsaný.
Místo toho máme špinavá zrcadla, nefungující sušáky na ruce, rozbité zásobníky na mýdlo a všudypřítomný zápach. A to nemluvím o těch umělcích, kteří si pletou záchodové prkénko s trampolínou a mísu s basketbalovým košem. Nejhorší je, že tohle není problém jednoho obchodního centra. Je to epidemie, která se šíří napříč všemi velkými obchody. Jako by existoval nějaký tajný spolek, který se snaží proměnit každou veřejnou toaletu v hygienickou katastrofu.
A co teprve ty chytré nápady s placenými toaletami? Zaplatíte deset korun, abyste mohli vstoupit do království špíny a zápachu. To je jako platit vstupné do stoku. Přitom by stačilo tak málo - najmout někoho, kdo by toalety pravidelně kontroloval a uklízel. Chápu, že udržet veřejné toalety čisté není jednoduché. Ale proč to jinde zvládají? Byla jsem nedávno v jednom menším knihkupectví, kde měli toalety jako ze škatulky. Čisto, voňavo, všechno funguje. Tak proč to nejde i ve velkých obchodních centrech?
Je to o přístupu. Když obchod investuje miliony do výloh, reklamy a fancy osvětlení, ale není schopen zajistit základní hygienu na toaletách, něco je špatně. To je jako mít Ferrari s děravým výfukem - navenek luxus, ale realita pokulhává. A co ti návštěvníci, kteří po sobě nechávají takový nepořádek? Copak doma také močí vedle záchodu a házejí papír po zemi? Nebo si myslí, že veřejná toaleta znamená, že se můžou chovat jako čuňata?
Nejhorší jsou ty momenty, kdy opravdu musíte. Když není zbytí a vy víte, že vás čeká návštěva hygienického pekla. Stojíte tam, zadržujete dech a snažíte se ničeho nedotknout. Je to jako bojová mise v nepřátelském území. Je načase, aby obchody vzaly tenhle problém vážně. Není to raketová věda - stačí pravidelný úklid, kontrola a základní údržba. A možná také nějaká osvěta pro ty umělce, kteří si pletou toaletu s cirkusovou manéží.
Dokud se to nezmění, budou veřejné toalety v obchodech dál noční můrou každého nakupujícího. A my budeme dál plánovat nákupy podle toho, jak dlouho vydržíme bez toalety. Není to k smíchu?
Je to ostuda. V době, kdy máme chytré telefony, elektromobily a lety do vesmíru, nejsme schopni zajistit čisté a funkční toalety v obchodních centrech. Možná by stálo za to, aby někteří manažeři těchto center strávili jeden den používáním vlastních toalet. Třeba by pak pochopili, že tohle není standard, který by měli nabízet svým zákazníkům.
