Hlavní obsah
Názory a úvahy

Evropská demokracie v krizi. Jak je možné, že příkladná Evropa takto onemocněla?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: ChatGPT/AI

V poslední době Evropa zjišťuje, jak křehké její hodnoty jsou. K moci se hlásí nebezpečné ideologie, se kterými se musí vypořádat. Jak to, že dříve příkladná a silná Evropa takto otočila?

Článek

Hodnoty, na které jsme spoléhali nejsou dokonalé

Falešná iluze, že všechno máme pod kontrolou a nemůže nás nic ohrozit, protože máme přeci demokracii, nás postavila nohama na zem. Zjistili jsme to, co bylo veřejně známo, ale nikdo si to nechtěl připustit. Demokracie není dokonalá. Jedna z hlavních nevýhod demokracie, která se nám i ostatně silně mstí, se týká svobody. Co když jedna strana se opírá o fakta a druhá vykřikuje fámy a polopravdy?

S tímhle problémem si pořádně nevíme rady, neboť správně nechceme svobodu omezovat. Nicméně to začíná být čím dál vážnější. Jako příklad uvedu sociální sítě. Zde v komentářích kolikrát naleznete víc lží, než pravd. Běžné jsou dezinformační účty, které vedou proti Evropě hybridní válku. Urážky, podněcování k násilí apod. nalezneme také hned. Zejména na sociální síti TikTok, která slouží jako dokonalý nástroj Číny pro zničení zdravého myšlení Evropanů.

Půda připravená pro nový systém

Historie se opakuje. Tahle věta zaznívá v poslední době čím dál častěji. I zde ji můžeme uplatnit. Vznik nové ideologie, která se od ostatních kompletně liší si zakládá na nejistotě společnosti. Jako nejznámější a nejtypičtější příklad můžeme uvést nacismus, který vykvetl z Velké hospodářské krize na začátku třicátých minulého století. Ekonomická krize z roku 2008 a migrační krize připravily půdu pro novou ideologii, novou přesněji hrozbu. To ještě umocnila největší krize od konce Druhé světové války na počátku dvacátých let tohoto století.

Tato nová hrozba má různé podoby, a to různě po Evropě. Zkrátka podle toho, na co se v dané zemi může zaměřit. To znamená, že se nám tyto hrozby těžko dávají do jednoho celku. Částečně to můžeme ukázat na politických frakcích v Evropském parlamentu. V roce 2024 došlo ke vzniku nové frakce Patrioti pro Evropu. Vznikla odštěpením jednotlivých politických stran a hnutích z tradičních frakcí. Nejedná se ještě úplně o novou ideologii, ale jistý nový směr tu už je. Frakce se skládá z velkého množství populistických catch-all stran, vymezuje se proti tradičním frakcím a je vůči nim kritická skoro ve všem. Cílovou skupinu nemá, takže loví úplně každého. Žije ze strachu lidí, kterým nabízí řešení rychlá, bezbolestná a jednoduchá. To je pochopitelně v drtivé většině příkladů nemožné.

Strany nového pořádku

Přesná definice zatím neexistuje. To hlavně proto, že právě tyto uskupení rádi kolem svých pohledů na demokracii a současné hodnoty mlčí, nebo se alespoň pokoušejí mluvit nekonkrétně a odvádět pozornost. Častou frází, je věta: ,,O to tady vůbec nejde. Pojďme se bavit o tom, o čem máme, to zajímá lidi.” Tohle byl příklad typické reakce těchto politiků. Proč se ale nevyjádří přesně? Odpověď není složitá. Mohlo by to vzbudit nedůvěru a naopak nahrát konkurentům. Přece jen spousta lidí na původní vytyčené a osvědčené hodnoty nezapomíná.

Dosavadní úspěchy strachu

V této věci musím Evropu, ač nerad, rozdělit na západ a země bývalého východního bloku, protože je zde důležitý historický kontext. Dnes jsou strany nového pořádku v zemích bývalého východního bloku u moci nebo už jen netrpělivě vyhlíží volby. Příkladem jsou maďarský Fidesz, slovenský Smer-SD, Slovinská demokratická strana, české hnutí ANO, polský PiS nebo chorvatské Domovské hnutí. Můžeme tedy říct, že strany nového pořádku jsou úspěšnější v zemích bývalého východního bloku, protože tu je tu společnost dlouhodobě méně odolná vůči dezinformacím a strachu. Proč? Tyto země žily dlouhá desetiletí právě ve strachu. Současné demokracie jsou u nich poměrně krátkou dobu. V demokracii život závisí čistě na každém z nás. Zatímco za minulého režimu měl každý přibližnou dráhu života už předem vyrytou. Velkou roli také hraje nízké sebevědomí a důvěra v systém.

Neplatí ale, že zde mají tyto strany větší nárůst popularity. Názorný příklad je například německá AFD, rakouská FPÖ, francouzská Národní fronta, belgický Vlámský zájem, nizozemská Strana pro svobodu, nebo italská Lega. Proč teda nejsou (v drtivé většině) u moci? Podpora tzv. západních stran nového pořádku byla v minulosti mnohem nižší než v zemích bývalého východního bloku, jednoduše řečeno startovací pozice pro tyto tzv. západní strany byla horší.

V boji proti neférovosti, jak se ukazuje, kolikrát nemohou zvítězit ti, co hrají fér. Bohužel. My, jako Češi můžeme vidět názorný příklad u našich východních sousedů, jak to nesmí dopadnout. Je tedy hlavně na nás na ostatních, jak se k tomu postavíme a jestli budeme opět za naše hodnoty bojovat. Koneckonců, všechno nakonec rozhodujeme ve volbách my.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám