Článek
V Česku se žije celkem dobře. Nízká inflace i nezaměstnanost, celkem dobrá lékařská péče… Jsou zde ale dvě hrozby, kterým musíme čelit. První je Sauronovo oko, které z Moskvy pošilhává po všech bývalých satelitech a chce je schvátit do své péče. Tomu Česká republika čelí celkem dobře. Jednoznačně podporuje morálně i materiálně Ukrajinu a uvědomuje si vážnost situace. Zdá se, že kromě voličů SPD a Stačilo, si to uvědomují všichni, kdo přišli k volebním urnám. Většina lidí správně tuší, že dříve nebo později bychom přišli na řadu i my. Proto i prezident Pavel vyslovil jasný názor, že resort obrany stěží může vést člověk, jehož strana prosazuje vystoupení z NATO a EU. Armáda, která by byla záměrně oslabována a demoralizována takovým ministrem by bezpečí, kterému se zatím těšíme, nezaručila.
Druhou hrozbou je environmentální krize, ať už jde o globální změnu klimatu, úbytek biodiverzity či fragmentaci krajiny. Tuto krizi si ovšem uvědomuje jen malé procento lidí a většinu nechává chladným fakt, že na křeslo ministra životního prostředí si brousí zuby Petr Macinka, známý svým výrokem: „Odideologizovat MŽP by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic,“ kterým vyhrál Zelenou perlu, totiž anticenu z nejpitomější environmentální výrok. Tady ovšem zatím prezident nedal jasný signál, že toto nedopustí a otvírá se tedy neblahá šance, že tento naprosto nekompetentní člověk se uhnízdí na Vršovické, v sídle Ministerstva životního prostředí. Poku k tomu dojede, pak si myslím, že by mohl například v čele rezortu zdravotnictví stát majitel pohřebního ústavu. I ten by mohl odideologizovat ministerstvo zdravotnictví. Zde doposud stále ještě někteří lékaři trvají na Hippokratově přísaze a ideologicky se domnívají, že lidé mají být léčeni tím nejlepším možným způsobem. Čímž ovšem berou kšefty pohřebákům, a tomu je třeba učinit přítrž. K tomu ovšem doufám nedojde.
Problém je v tom, že zatímco Ruskou agresi vidíme denně v televizi, se zdravotnictvím se setkáváme pravidelně v různých ordinacích a nemocnicích, environmentální krize je málo viditelná a spousta populistů ji zlehčuje a nebo úplně popírá. Pamatuji si ještě situaci v roce 1986, kdy celá řada lidí nevěřila, že k nám pronikl radioaktivní spadl z Černobylu, protože nebylo nic vidět. A komunistická media informovala, že zde žádná radioaktivita není a zároveň, že neustále klesá. Pokud bychom nechali úřadovat popírače environmentální krize, byli bychom od totality jen malý krůček.
