Článek
Přikrmování
Přikrmování ptáků je často vnímáno jako pozitivní aktivita a může sloužit jako vhodná ekologicko-výchovná metoda, při které se zejména děti , ale i dospělí učí poznávat běžné druhy volně žijících ptáků. Z hlediska skutečné ochrany ohrožených druhů však jeho význam zůstává velmi omezený – a v některých případech může být přikrmování dokonce kontraproduktivní.
Na krmítka totiž létá jen nepatrné procento ptačích druhů. Česká společnost ornitologická pomocí amatérských pozorovatelů dělá pravidelné sledování ptáků na krmítkách. Ze zvláště chráněných druhů se v běžných krmítkách objevuje jenjeden – kavka obecná – a to ještě vzácně! Nepřirozená podpora některých druhů se nutně projevuje na úkor druhů jiných. Příkladem může být sýkora modřinka, u které vedlo krmení až ke čtyřnásobnému zvýšení početnosti. Modřinky jsou přitom schopné vyhnat vzácné sýkory lužní a strakapoudy malé z hnízdních dutin nebo zabít jejich mláďata. Přikrmování modřinek tak může nepřímo, ale velmi reálně ohrožovat mnohem vzácnější druhy ptáků.
Dalším závažným problémem je šíření nemocí a parazitů. V důsledku nepřirozeně těsných kontaktů ptáků na krmítkách může docházet k přenosu patogenů mezi druhy, které by se jinak setkávaly jen výjimečně. Typickým příkladem je bičenka drůbeží (Trichomonas gallinae). Tento parazit běžně infikuje holubovité ptáky (hlavně hrdličky), aniž by výrazně ovlivňoval jejich populace. Po přenosu na zvonky zelené však během zhruba deseti let zdecimoval jejich populaci na přibližně třetinu původního stavu. K přenosu z holubů na zvonky přitom došlo velice pravděpodobně právě na krmítku, protože jinak se tyto druhy příliš nesetkávají. Další šíření mezi zvonky je pak na krmítkách velmi snadné. Například ve Velké Británii je už zvonek zelený zařazen na červený seznam ohrožených druhů a populace i přes veškerou snahu dále klesá, a to právě kvůli nákaze bičenkou.
Důležitým, často opomíjeným aspektem, je také ekologická stopa krmení ptáků. Běžně používaná slunečnice, pokud není bio, se pěstuje za použití velkého množství chemikálií. Na jeden hektar se v průměru vypěstuje asi 2 500 kg slunečnicového semene, tj z jednoho metru čtverečního dostanete zhruba čtvrt kila. Kupuje-li někdo pro ptáky slunečnicová semínka v množství například 100 kg ročně, musí být kvůli tomu oseto a chemicky ošetřeno 400 čtverečních metrů pole. Pro běžné pěstovaní slunečnice se aplikuji herbicidy minimálně třikrát – před vzejitím (asi 30 %), po vzejití (až 50%) a před sklizní (asi 20 %). Pokud by se na této rozloze ponechal úhor, přínos pro ohrožené druhy ptáků by byl nesrovnatelně vyšší. Jedním z možných řešení je alespoň upřednostňovat krmivo z ekologického zemědělství.
Ještě horší je to s některými exotickými krmivy, která se objevují i u nás. Například semena mastňáku habešského (Guizotia abyssinica) jsou produkovaná v Africe a jejich pěstovávaní souvisí s odlesňováním a likvidací přírodních biotopů v tropech. Také například většina tukových koulí pro krmení ptáků obsahuje palmový tuk, kvůli jehož produkci se ve velkém mýtí tropické pralesy. Další info například: https://www.birdlife.cz/krmitka-ptakum-pomahaji-anebo-skodi/
Nárazy do skla
Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících se oken a fasád patří mezi nejčastější člověkem způsobené příčiny úmrtí ptáků. Tato problematika je všeobecně známá, ale donedávna opomíjená. Odhaduje se, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije asi milion jedinců. Povinnost zajišťovat stavby proti zbytečným úrazům ptáků ukládá přímo zákon o ochraně přírody a krajiny. V rámci prevence kolizí existuje řešení pro stávající i nově vznikající budovy. Především je nutno posoudit individuálně rizikovost budovy čí projektu. Aby ptáci do skel nenaráželi, je důležité pro ně plochu zviditelnit. Vhodné je zabezpečování průhledných materiálů svislými pruhy namísto černých siluet. U průhledných protihlukových bariér to ukládá také technická podmínka č. 104 Ministerstva dopravy ČR. Některá města také přistupují ke komplexnímu řešení a zabezpečují svůj mobiliář, aby byl bezpečný pro ptáky. Příkladem je hlavní město Praha, které zahrnulo podmínku bezpečnosti pro ptáky do výběrového řízení na design nových zastávek MHD. Blíže viz https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-druhu/konflikty-ptak-clovek/ptaci-a-skla/
Osvětlení
Umělé osvětlení může mít na ptáky výrazně negativní dopad, zejména pokud jde o jejich orientaci a bezpečnost při letu. Známé jsou případy dezorientace či dokonce úmrtí ptáků, která souvisejí s intenzivními světelnými zdroji – například u výškových budov, historických památek, billboardů nebo silných světlometů. Riziko těchto kolizí se ještě zvyšuje za špatného počasí nebo při snížené viditelnosti. Ptáci mohou buď narazit do osvětlených objektů, nebo začnou zmateně kroužit okolo světelného zdroje tak dlouho, až se vyčerpají. Čím je světlo silnější, tím více ptáky přitahuje. Kromě fyzického nebezpečí umělé světlo narušuje i přirozené chování ptáků, zejména během migrace. Ovlivňuje jejich letové trasy, narušuje orientaci a může narušit i vnitřní biologické hodiny. Z tohoto důvodu odborníci doporučují v zimě a během období migrace omezit nebo zcela zhasnout venkovní osvětlení, zejména pokud směřuje přímo k obloze. Bližší informace např: https://www.astro.cz/rady/svetelne-znecisteni/oblasti-tmave-oblohy.html
Otravy pesticidy – karbofuran
V neposlední řadě je třeba zmínit otravy ptáků úmyslné (např. pokládání otrávených návnad) i neúmyslné (např. používání pesticidů v rozporu se zákonem). Taková činnost je trestná nejen podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale i podle zákona proti týrání zvířat. Především jde o otravy dravců karbofuranem. V mnohem menší míře dochází ke zneužívání několika dalších látek. Karbofuran, který se k cílenému pokládání otrávených návnad zneužívá nejčastěji, se dříve aplikoval v zemědělství jako insekticid, ale od roku 2008 se již nesmí používat. Zakázané a trestné je i jeho držení. Jedná se o extrémně nebezpečný jed, který se vstřebává nejen po pozření, ale i přes kůži nebo dýcháním. Smrtelná dávka pro ptáky je již asi 1 miligram na kilogram živé váhy. Postižené zvíře (i člověk) umírá za plného vědomí ochrnutím dýchacích svalů. Pokud najdete podezřelou návnadu, je třeba to ohlásit neprodleně policii, případně České společnosti ornitologické https://www.birdlife.cz/?s=karbofuran a nebo České inspekce životního prostředí, Na Břehu 267, 190 00 Praha 9 – Vysočany. Tel.: 222 860 307
Shrnutí
Skutečná ochrana ptáků v zimě nespočívá v plošném přikrmování, ale v promyšlených krocích, které respektují ekologické souvislosti. Omezování rizikových lidských zásahů, péče o krajinu a prevence zbytečných úhynů mají pro ptáky mnohem větší význam než dobře míněná, ale často problematická pomoc u krmítek.
