Článek
Vlk obecný se vyskytuje se od Evropy přes Arabský poloostrov, Asii až po Severní Ameriku, tedy téměř na celé severní polokouli. Jediným důvodem jeho vymizení z celé řady území, kde se dříve vyskytoval, bylo pronásledování člověkem. Po skoro úplném vyhubení vlka ve střední Evropě zůstalo v jižní a východní části Evropy pouze několik málo populací. Vlk samozřejmě zůstal i evropské části Ruska a ve Skandinávii. Po roce 1970 se začalo o vlku uvažovat trochu jinak. V mnoha zemích byla poprvé stanovena doba hájení. Vlci se mohli znovu rozmnožit a rozšířit se. Začali putovat i do střední Evropy z Itálie, Balkánu a z Karpat. Na hranicích mezi Českem a Slovenskem se začali objevovat v osmdesátých a devadesátých letech.
Také v Rumunsku nebyl vlk nikdy vyhuben, nachází se zde dnes největší počet vlků v EU. Velikost populace je odhadována na 2 500 až 3 500 jedinců. Ovčáci, lesníci a myslivci byli vždy zvyklí akceptovat jeho přítomnost a vyřešit společné soužití s vlky. Naopak norská vláda přes odpor místní, ale i mezinárodní, ochranářské veřejnosti prosadila na popud farmářů odstřel jedné třetiny z asi stočlenné norské populace. Je paradoxní, že jeden z nejbohatších států v Evropě si nemůže dovolit zaplatit škody způsobené vlkem, ale raději platí drahý a neetický lov z vrtulníků. Norsko nicméně slíbilo, že v odstřelu vlků nebude pokračovat.
Ano- když na to přijde- vlk žere i domácí zvířata. To dělají všechny velké šelmy a dělají to od té doby, co člověk začal domácí zvířata chovat. Je naivní zlobit se na mraky, že z nich padá déšť, je pošetilé nadávat větru, že vyvrací stromy a je rovněž zbytečné nenávidět vlka že žije (a loví zvířata). Ale je také nerozumné jen pasivně čekat, co se stane zítra a nebo očekávat, že všechny škody které vlk způsobí někdo nahradí. Tak jako je vhodné zabránit medvědům ničit včelíny, liškám vybírat slepice, tak je vhodné co možná nejvíce zabránit vlkům zabíjet ovce. Tím je neodsuzujeme k hladu a strádání, tím neničíme jejich populace, tím jim jenom vymezujeme prostor. Jak se to dá udělat ? Především stáda střežit pomocí ovčáckých psů a na noc je zavírat do košárů. Jsou to zkušenosti z míst, kde žijí vlci i stáda ovcí, jsou to zkušenosti, které se nesmírně hodí do všech oblastí, kam se vlk navrací. Jsou to především Beskydy, Hostýnské Vrchy, Bílé Karpaty. Za nedlouho to ovšem může být i záležitost takových oblastí jako je Vysočina či Novohradské hory . V horách, kde žije vlk často prší. Déšť je pro tuto krajinu důležitý, ale (stejně jako vlk) může i škodit. Proti dešti je třeba se bránit dobrou střechou, proti vlku dobrým psem.
Vyšla celá řada dobrých knížek, které popisují skutečný život a charakter vlka - vzpomeňme alespoň Farley Mowat - Nedělejte poplach a nebo Lopezovu knížku O vlcích a lidech a třeba taky Návrat vlčího zpěvu od Jaroslav Monte Kvasnici. Stále však leckde panuje protivlčí nálada. A to přesto, že v Evropě ve dvacátém a jednadvacátém století není doložen ani jeden případ, kdy by vlk napadl a zabil člověka. Přesto, že v Evropě ročně umírají statisíce lidí při automobilových haváriích lidé auta milují. Také myslivci v celé Evropě postřelí i zastřelí ročně několik set lidí a přesto - nezdá se že by vůči nim rostla nějaké nenávist. Napadení psem je častější a pravděpodobnější než napadení vlkem a takové případy (včetně zabití člověka) jsou dokumentovány. Přesto lidé psi milují. A nejen ty malé, ale mají rádi i velká bojovává plemena.
Nikdy nebyl žádný živočišný druh pronásledován s takovou vehemencí a tak nekompromisně jako vlk. V této souvislosti vzniklo mnoho povídek, legend a mýtů. Pověstí je celá řada, ale to jsou jenom mýty, fantazie a přehánění. Vlk potřebuje v průměru asi tak 50-100 kg masa měsíčně. Potravu ale nemusí mít každý den, období hladu se střídá s obdobím hojnosti potravy. To odpovídá asi tak jednomu jelenovi nebo dvěma srncům za měsíc. Třicet vlků potřebuje tolik jelenů, kolik je jich v Česku usmrceno ročně na silnicích. Lokálně to může mít vliv na stavy spárkaté zvěře, která je u nás několikanásobně přemnožená a způsobuje neúnosné škody na lesních porostech. V žádném případě návrat vlka neohrozí existenci této zvěře v naší přírodě. Naopak, zlepší se její zdravotní stav (přírodní výběr). Lesníci vynakládají obrovské peníze na ochranu lesních kultur před přemnoženou zvěří, častou exotickou (muflon, daněk, sika). Vlk a rys to udělají prakticky zadarmo. Kde je dost vlků (a rysů) tam je zdravý les. Vlk je tedy bez nadsázky zachránce lesa.
Naše legislativa není ideální, ale podle zákona 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny je vlk kriticky ohrožený, tj. zákonem chráněný. Jiná je otázka náhrady škod způsobených vlkem. U nás se odškodnění řídí zákonem 115 /2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Základem nároku na náhradu škody je, že poškozený ohlásí škodu do 48 hodin místně příslušnému orgánu ochrany přírody.
A jak se to u našich sousedů? Koncem srpna 2025 Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky určilo kvótu lovu vlka, na jejímž základě byl lov obnoven. Do dnešního dne zabili na Slovensku 55 vlků. Počátkem září podal spolek „Lesoochrnárské zoskupenie VLK“ jako žalobce proti kvótě obecnou správní žalobu k správnímu soudu v Bratislavě. Žalovaným je ministerstvo zemědělství. Současně podal VLK i návrh na přiznání odkladného účinku, což byl způsob jak zabránit usmrcování vlků. Do dnešního dne bohužel soud o tomto návrhu nerozhodl. VLK také podal stížnost Evropské komisi pro porušení podmínek ochrany vlka na Slovensku, ohrožení karpatské populace, hlavně z důvodu nedostatečných podkladů pro určení kvóty a pro porušení podmínek určených Programem péče o vlka. Jak to dopadne ? Nevíme.
Ti, co chtějí vlkům pomoci aktivněji a být včas v obraze se mohou ozvat na adresu v Česku barbora.cerna@hnutiduha.cz, na Slovensku help@vlkolak.sk. Usmrceným vlkům životy už nikdo vrátit nedokáže, ale je třeba dělat vše proto, abychom zabránili zabití dalších vlků. Pomoc každého, komu záleží na vlcích, je velmi vítaná a potřebná.
Zdroje :
Kvasnica J.,M., 2024: Návrat vlčího zpěvu. Nakladatelství Élysion 2024
Farley Mowat F., 1968 :Nedělejte poplach. Nakladatelství Svoboda. Originální název: Never Cry Wolf, 1963
Lopez B., 2017: O vlcích a lidech. Nakladatelství Élysion (Originální název: Of Wolves and Men)
https://www.wolf.sk/
