Článek
Když se v 19. století evropské mocnosti sešly v Berlíně, nešlo o nic menšího než o rozdělení celého kontinentu. U jednoho stolu si Francie, Velká Británie, Belgie, Německo, Portugalsko a další velmoci nakreslily na mapě čáry – bez ohledu na národy, jazyky či kulturu – a rozhodly: tohle je moje, tohle tvoje.
Za zrcátka, korálky a pár pušek získaly území, která ukrývala bohatství nesmírné hodnoty – zlato, diamanty, měď, ropa, slonovina, kaučuk. Místním nezůstalo nic než okovy, práce na plantážích a utrpení.
A když o sto let později formálně skončila koloniální nadvláda, nový řád se změnil jen na oko. Zůstaly smlouvy, zůstaly zájmy – a přišla nová podoba kolonialismu: neokolonialismus.
⚒️ Kde se dnes těží – a co z toho mají lidé?
Demokratická republika Kongo
- Těžba: Kobalt – klíčová surovina pro baterie elektromobilů.
- Kdo těží: Čínské firmy, např. China Molybdenum, nebo západní Glencore.
- Dopad: Lidé žijí v extrémní chudobě. Tisíce dětí pracují v dolech v nebezpečných podmínkách. Školy chybí. Zisk? Odchází za hranice.
Niger
- Těžba: Uran – pohání francouzské jaderné elektrárny.
- Kdo těží: Francouzská společnost Orano (dříve Areva).
- Dopad: Niger je jednou z nejchudších zemí světa. Lidé trpí nedostatkem elektřiny, čisté vody a lékařské péče. Paradox? Země, která světu dodává energii, sama zůstává ve tmě.
Mali
- Těžba: Zlato – hlavní exportní surovina.
- Kdo těží: Kanadské a britské firmy jako Barrick Gold.
- Dopad: Většina zlata putuje do Švýcarska. Místní vesnice kolem dolů trpí kontaminací vody, nemocemi a nezaměstnaností. Zisky? Opět cizina.
Nigérie
- Těžba: Ropa – obrovské zásoby v deltě Nigeru.
- Kdo těží: Chevron, Shell, ExxonMobil.
- Dopad: Ropné znečištění zničilo životní prostředí, rybolov i zemědělství. Místní lidé nemají z ropy téměř nic, jen devastaci a násilí.
💔 Obyčejní lidé vs. velcí hráči
Zatímco korporace v New Yorku, Londýně, Pekingu nebo Paříži slaví kvartální zisky, africká matka hledá čistou vodu pro své děti. A africký dělník pracuje bez přestávky v prašném dole, aniž by kdy viděl světlo vzdělání nebo zdravotní péče.
Co z toho mají?
– Nejčastěji nic.
Nebo ještě hůř – zničenou přírodu, přerušené tradice, chudobu a závislost.
🔄 Kdo má z těžby největší prospěch?
- Francie – uran z Nigeru, vliv v bývalých koloniích
- USA – ropa a strategické kovy
- Čína – přístup k surovinám za investice do infrastruktury
- Velká Británie, Kanada, Austrálie – těžba zlata, diamantů, mědi
- Švýcarsko – zlato z celé Afriky končí v tamních rafineriích
Zisky z těžby jdou do zahraničí, ne do škol, nemocnic a silnic v Africe.
✊ Co s tím?
Změna není snadná. Ale je možná. A začíná u vědomí. U poctivých smluv, zpracování surovin přímo v Africe, investic do vzdělání a silných institucí. U podpory mladých Afričanů, kteří už nechtějí mlčet.
A začíná i u nás. Tím, že to nebudeme ignorovat. Že budeme sdílet, ptát se, psát.
📚 Zdroje a doporučená četba:
- Amnesty International: This is what we die for – Cobalt mining in Congo
- The Guardian: Niger supplies uranium to France, but has almost no electricity
- Oxfam: Survival of the Richest – Global inequality report
- Al Jazeera: Gold boom leaves locals behind in Mali
- DW Africa: China in Africa – investments and influence
🗣 Na závěr
Nepíšu to jako odborník. Ale jako člověk, kterému není jedno, že někdo žije v bídě, zatímco jiný mu každý den sahá do kapsy.
Nepíšu to, abych moralizoval. Píšu to, protože mlčet je souhlas. A já souhlasit nechci.
Jestli tě tenhle článek chytil za srdce, pomoz mu doletět dál. Sdílej ho, mluv o něm, dej vědět ostatním. Ať už Afrika nikdy není jen kontinent, který dává, ale nic nedostává zpět.
