Hlavní obsah
Věda a historie

Kdo skutečně osvobodil Evropu

Foto: Mojza

Osvobození Evropy nebylo černobílé. Kdo měl skutečně největší podíl na porážce nacistů a kdo osvobodil Československo? Podívejme se na fakta, ne ideologii.

Článek

Kdo skutečně osvobodil Evropu a Československo? Fakta místo emocí

Každý květen si připomínáme konec druhé světové války v Evropě. Přesto se v posledních letech čím dál častěji objevují tvrzení, která zpochybňují nebo bagatelizují roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa. Oproti tomu se zdůrazňuje role západních Spojenců – zejména USA. Jak to ale skutečně bylo? Kdo měl největší podíl na porážce nacismu a osvobození Evropy? A jakou roli sehrál Sovětský svaz, USA, Velká Británie nebo československý odboj?

Dvě fronty, jeden cíl

Evropa byla za druhé světové války rozdělena na dvě hlavní bojiště – východní a západní frontu. Východní fronta, kde bojoval Sovětský svaz, byla co do rozsahu, obětí i intenzity zcela zásadní. Západní fronta, vedená Spojenými státy, Velkou Británií a dalšími spojenci, sehrála také důležitou roli – zejména po roce 1944.

Sovětský svaz čelil německému útoku už od června 1941. V následujících letech sváděl krvavé bitvy – Stalingrad, Kursk, Leningrad. V roce 1944 zahájil obří ofenzivu (operace Bagration), která rozdrtila německou armádu ve východní Evropě.

Spojené státy a Velká Británie se po vylodění v Normandii v červnu 1944 postupně probíjely přes Francii, Belgii a Nizozemí do Německa. Západní Spojenci navíc zásobovali Sovětský svaz technikou a materiálem v rámci programu Lend-Lease.

Osvobození Československa: Kdo kam došel?

V roce 1945 bylo Československo rozděleno. Slovensko bylo do srpna 1944 spojenec Hitlera. Po Slovenském národním povstání území obsadili nacisté. Čechy a Morava tvořily Protektorát. Podkarpatská Rus byla už tehdy de facto součástí Sovětského svazu.

Rudá armáda osvobodila:

  • Bratislavu (4. dubna 1945)
  • Brno (26. dubna 1945)
  • Ostravu (30. dubna 1945)
  • a Prahu (9. května 1945)

Americká armáda dorazila do:

  • Plzně (6. května 1945)
  • Českých Budějovic, Domažlic, Klatov, Rokycan
  • Dále postupovat nemohla – byla zastavena demarkační linií dohodnutou mezi Spojenci.

Praha: kdo ji osvobodil?

Pražské povstání začalo 5. května 1945. Místní odboj, civilisté, ale i jednotky Ruské osvobozenecké armády (tzv. Vlasovci) bojovali proti nacistům. V noci na 9. května vstoupila do Prahy Rudá armáda. Ačkoliv část bojů skončila před jejím příjezdem, klíčový zlom v povstání nastal až s příchodem sovětských tanků. Vítězství tak bylo společným dílem povstalců a Rudé armády.

Kdo nesl největší břemeno?

Z historických údajů vyplývá:

  • Sovětský svaz zničil 75–80 % německých ozbrojených sil.
  • Sověti přišli o více než 26 milionů lidí (vojáků i civilistů).
  • Spojené státy ztratily cca 400 000 lidí, Velká Británie podobně.
  • Většinu československého území osvobodila Rudá armáda.

To však nesnižuje význam Západu – jejich role byla zásadní nejen vojensky, ale i ekonomicky a logisticky. USA navíc sehrály klíčovou roli při obnově poválečné Evropy (Marshallův plán).

Proč dnes dochází ke zkreslování?

Debata o dějinách je přirozená. Ale když fakta ustupují emocím a ideologii, vzniká zkreslený obraz. Zpochybňování role Rudé armády často vychází ze snahy distancovat se od pozdější sovětské okupace. Jenže je důležité oddělit rok 1945 od roku 1968. V roce 1945 Sovětský svaz skutečně přišel jako osvoboditel – byť s vlastními zájmy, jako každá velmoc.

Závěrem

Druhá světová válka byla nejničivějším konfliktem v dějinách. Osvobození Evropy bylo výsledkem spolupráce Východu a Západu. Ale pokud máme mluvit o podílu na porážce nacistického Německa, pak je třeba říci nahlas:

Sovětský svaz měl rozhodující vojenský podíl na osvobození Evropy i Československa.

To neznamená, že západní Spojenci byli méně hrdinští – jen jich bylo méně a jejich cesta byla jiná.

Použité zdroje:

  • Norman Davies: Evropa ve válce
  • Antony Beevor: Stalingrad, Berlín 1945
  • John Ellis: Second World War: A Statistical Survey
  • Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
  • Vojenský historický ústav Praha

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám