Článek
Kdo skutečně osvobodil Evropu a Československo? Fakta místo emocí
Každý květen si připomínáme konec druhé světové války v Evropě. Přesto se v posledních letech čím dál častěji objevují tvrzení, která zpochybňují nebo bagatelizují roli Sovětského svazu při porážce nacistického Německa. Oproti tomu se zdůrazňuje role západních Spojenců – zejména USA. Jak to ale skutečně bylo? Kdo měl největší podíl na porážce nacismu a osvobození Evropy? A jakou roli sehrál Sovětský svaz, USA, Velká Británie nebo československý odboj?
Dvě fronty, jeden cíl
Evropa byla za druhé světové války rozdělena na dvě hlavní bojiště – východní a západní frontu. Východní fronta, kde bojoval Sovětský svaz, byla co do rozsahu, obětí i intenzity zcela zásadní. Západní fronta, vedená Spojenými státy, Velkou Británií a dalšími spojenci, sehrála také důležitou roli – zejména po roce 1944.
Sovětský svaz čelil německému útoku už od června 1941. V následujících letech sváděl krvavé bitvy – Stalingrad, Kursk, Leningrad. V roce 1944 zahájil obří ofenzivu (operace Bagration), která rozdrtila německou armádu ve východní Evropě.
Spojené státy a Velká Británie se po vylodění v Normandii v červnu 1944 postupně probíjely přes Francii, Belgii a Nizozemí do Německa. Západní Spojenci navíc zásobovali Sovětský svaz technikou a materiálem v rámci programu Lend-Lease.
Osvobození Československa: Kdo kam došel?
V roce 1945 bylo Československo rozděleno. Slovensko bylo do srpna 1944 spojenec Hitlera. Po Slovenském národním povstání území obsadili nacisté. Čechy a Morava tvořily Protektorát. Podkarpatská Rus byla už tehdy de facto součástí Sovětského svazu.
Rudá armáda osvobodila:
- Bratislavu (4. dubna 1945)
- Brno (26. dubna 1945)
- Ostravu (30. dubna 1945)
- a Prahu (9. května 1945)
Americká armáda dorazila do:
- Plzně (6. května 1945)
- Českých Budějovic, Domažlic, Klatov, Rokycan
- Dále postupovat nemohla – byla zastavena demarkační linií dohodnutou mezi Spojenci.
Praha: kdo ji osvobodil?
Pražské povstání začalo 5. května 1945. Místní odboj, civilisté, ale i jednotky Ruské osvobozenecké armády (tzv. Vlasovci) bojovali proti nacistům. V noci na 9. května vstoupila do Prahy Rudá armáda. Ačkoliv část bojů skončila před jejím příjezdem, klíčový zlom v povstání nastal až s příchodem sovětských tanků. Vítězství tak bylo společným dílem povstalců a Rudé armády.
Kdo nesl největší břemeno?
Z historických údajů vyplývá:
- Sovětský svaz zničil 75–80 % německých ozbrojených sil.
- Sověti přišli o více než 26 milionů lidí (vojáků i civilistů).
- Spojené státy ztratily cca 400 000 lidí, Velká Británie podobně.
- Většinu československého území osvobodila Rudá armáda.
To však nesnižuje význam Západu – jejich role byla zásadní nejen vojensky, ale i ekonomicky a logisticky. USA navíc sehrály klíčovou roli při obnově poválečné Evropy (Marshallův plán).
Proč dnes dochází ke zkreslování?
Debata o dějinách je přirozená. Ale když fakta ustupují emocím a ideologii, vzniká zkreslený obraz. Zpochybňování role Rudé armády často vychází ze snahy distancovat se od pozdější sovětské okupace. Jenže je důležité oddělit rok 1945 od roku 1968. V roce 1945 Sovětský svaz skutečně přišel jako osvoboditel – byť s vlastními zájmy, jako každá velmoc.
Závěrem
Druhá světová válka byla nejničivějším konfliktem v dějinách. Osvobození Evropy bylo výsledkem spolupráce Východu a Západu. Ale pokud máme mluvit o podílu na porážce nacistického Německa, pak je třeba říci nahlas:
Sovětský svaz měl rozhodující vojenský podíl na osvobození Evropy i Československa.
To neznamená, že západní Spojenci byli méně hrdinští – jen jich bylo méně a jejich cesta byla jiná.
Použité zdroje:
- Norman Davies: Evropa ve válce
- Antony Beevor: Stalingrad, Berlín 1945
- John Ellis: Second World War: A Statistical Survey
- Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
- Vojenský historický ústav Praha