Kyjev přestřelil. Budapešť zaspala dobu

Výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by Evropská unie měla přerušit kontakt s Maďarskem, vyvolal ostré reakce nejen v maďarské vládě, ale i mezi částí tamní opozice. Kritika přišla mimo jiné od Pétera Magyara, který patří k nejviditelnějším kritikům Viktora Orbána a zároveň se dlouhodobě profiluje jako politik podporující Ukrajinu.

Právě tato reakce je důležitá. Pokud se proti výroku Kyjeva ozývají i proukrajinsky orientovaní politici, znamená to, že formulace z ukrajinské strany zřejmě překročila diplomatickou míru. Ukrajina je ve válce a její vedení je pod enormním tlakem. Přesto však platí, že evropská diplomacie stojí na schopnosti spolupracovat i s partnery, s nimiž existují hluboké spory. Výzva k přerušení kontaktů mezi státy Evropské unie by byla krokem, který by ve výsledku evropskou jednotu spíše oslabil.

Napětí mezi oběma zeměmi navíc v posledních týdnech zvyšují konkrétní incidenty. Maďarská vláda například ostře reagovala na případ zadržení zaměstnance maďarské banky na Ukrajině, který převážel větší finanční hotovost a zlato. Budapešť tento krok označila za „státní terorismus“ a další důkaz zhoršujících se vztahů mezi oběma zeměmi.

Na druhé straně je však nutné říci i nepříjemnou pravdu směrem k Budapešti – a do jisté míry také k Bratislavě.

Maďarsko i Slovensko patří mezi země, které se dodnes nedokázaly zbavit strukturální závislosti na ruských energetických dodávkách. V případě Maďarska jde o dlouhodobou strategii zahrnující nejen plyn a ropu, ale také spolupráci v oblasti jaderné energetiky.

Tato závislost není pouze ekonomickým problémem. Znamená také politickou zranitelnost. Stát, jehož energetická infrastruktura je úzce provázána s ruskými dodavateli, se nutně dostává do situace, kdy musí své politické kroky přizpůsobovat geopolitickým zájmům Moskvy.

Přitom zkušenost s touto zranitelností Evropa už jednou získala. Plynové krize v letech 2006 a 2009 ukázaly, jak snadno může být energetika použita jako nástroj politického tlaku. Některé státy – včetně České republiky – tehdy začaly svou energetickou strategii měnit a systematicky diverzifikovat dodávky.

Budapešť však vsadila na jinou cestu. Dlouhodobá rozhodnutí maďarských vlád dnes vedou k tomu, že země má výrazně menší manévrovací prostor než většina ostatních států EU. V okamžiku, kdy se evropská energetická politika rychle mění, Maďarsko zjišťuje, že zůstalo příliš pevně svázáno s ruskými dodávkami.

Je také fér připomenout, že Maďarsko po většinu války unijní pomoc Ukrajině fakticky neblokovalo v situacích, kdy mělo zajištěny vlastní energetické a bezpečnostní zájmy. Problém nastává ve chvíli, kdy se tato jistota začíná vytrácet. V takové situaci se Budapešť dostává pod tlak, který je do značné míry důsledkem vlastních dlouhodobých rozhodnutí.

Do sporu mezi Kyjevem a Budapeští navíc vstupuje ještě jeden často opomíjený fakt. Na ukrajinské straně totiž ve válce bojují nejen etničtí Maďaři ze Zakarpatské oblasti, kteří jsou občany Ukrajiny. Podle údajů uváděných v sekundárních zdrojích a shrnutých například na Wikipedii slouží v ukrajinských ozbrojených silách také přibližně čtyři stovky občanů Maďarska, kteří se po začátku ruské invaze rozhodli vstoupit do ukrajinských jednotek nebo dobrovolnických formací. Konflikt tak zasahuje maďarskou společnost mnohem příměji, než jak někdy naznačuje oficiální politická rétorika v Budapešti.

Tato skutečnost připomíná, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou není pouze spor dvou států. Do války se různými způsoby zapojují lidé z celé Evropy a Maďaři nejsou výjimkou.

O to více je současná diplomatická přestřelka paradoxní. Zatímco jednotlivci z Maďarska bojují na ukrajinské straně, politická komunikace mezi oběma státy se stále více vyostřuje.

Ukrajina dnes potřebuje evropskou podporu. Maďarsko zase potřebuje realisticky přehodnotit vlastní energetickou politiku. Pokud se obě strany budou nadále pohybovat mezi emotivní rétorikou a geopolitickými křivdami, může z toho nakonec profitovat pouze Moskva.

Možná by proto bylo rozumné, aby obě strany vrátily spor zpět do racionální roviny. Kyjev by měl pečlivěji vážit diplomatická slova vůči členským státům Evropské unie. Budapešť by si zase měla přiznat, že její dnešní manévrovací prostor je do značné míry výsledkem vlastních dlouhodobých rozhodnutí v energetické politice.

A jistý díl odpovědnosti nesou i ostatní státy střední Evropy. Česko a Polsko sice v posledních dvaceti letech postupně snižovaly vlastní závislost na ruských dodávkách, zároveň jsme ale nedokázali v rámci Visegrádské skupiny ani inicitativy Trojmoří a už vůbec ne v rámci EU dostatečně tlačit na to, aby podobnou cestou šly i Maďarsko a Slovensko. Energetická bezpečnost je totiž regionální otázka a tam, kde jeden článek řetězu zůstane slabý, dříve či později pocítí důsledky všichni.

Novinky.cz. 2026. Zelenskyj nadzvedl i maďarskou opozici: ať Unie přeruší kontakt s Maďarskem. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zelenskyj-nadzvedl-i-madarskou-opozici-at-unie-prerusi-kontakt-s-ukrajinou-vyzval-magyar-40566090

Novinky.cz. 2026. Zadrželi nám zaměstnance banky s miliony a zlatem. Státní terorismus, opřel se Kyjev do Maďarska. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-zadrzeli-nam-zamestnance-banky-s-miliony-a-zlatem-statni-terorismus-oprel-se-kyjev-do-madarska-40566107#dop_ab_variant=1651511

Wikipedia contributors. 2024. Foreign fighters in the Russo-Ukrainian War. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_fighters_in_the_Russo-Ukrainian_War [cit. 6. 3. 2026].