Článek
Na celý návrh se můžete podívat zde.
Vláda zůstává i v konstituční monarchii hlavním výkonným orgánem státu. Její podstata se nemění: vláda vzniká z výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a je odpovědná Poslanecké sněmovně, což zajišťuje, že politická rozhodnutí dělají lidé, kteří získali důvěru ve volbách. Panovník stojí mimo exekutivu – není součástí vlády, neřídí ministerstva. Slouží ale jako prostředník při jmenování vlády a případném rozpouštění parlamentu, jak bylo popsáno výše, aby se politický proces nezadrhnul.
Složení a fungování vlády: Vládu nadále povede premiér a tvoří ji ministři jednotlivých resortů. Po volbách jmenuje panovník premiéra a na jeho návrh ministry. Poté musí vláda získat důvěru Sněmovny. Vláda bude určovat vnitřní a zahraniční politiku země v rámci svého programového prohlášení schváleného parlamentem. Nová ústava však přijde s jednou významnou změnou v tom, jak končí funkční období vlády: konec premiéra nemusí znamenat pád celé vlády.
Dnes v parlamentním systému platí úzus, že odstoupením premiéra padá celá vláda. V navrhované ústavě umožníme, aby premiér mohl podat demisi jen sám za sebe – například ze zdravotních nebo osobních důvodů – a vláda přesto nekončí. Panovník by v takovém případě mohl dočasně pověřit vedením vlády místopředsedu vlády (vicepremiéra), než bude jmenován nový premiér. Kabinet by tak mohl pokračovat ve své politice, jen s novým předsedou. To dává koalici možnost plynule vyměnit svého lídra bez nutnosti celé nové vlády a nového hlasování o důvěře, pokud by složení a program vlády jinak pokračovaly. Předejde se tím destabilizaci – například v polovině volebního období může premiér odstoupit a vláda bude pokračovat pod vedením jeho nástupce (třeba jiného člena stejné strany či koalice). Samozřejmě Poslanecká sněmovna může kdykoli vyvolat hlasování o nedůvěře a vládu odvolat, pokud s novým premiérem nesouhlasí. Ale není to automatické.
Tato úprava přibližuje systém praxi v některých zavedených demokraciích (např. v Británii se při výměně premiéra neodchází k prezidentovi s demisí celé vlády – prostě panovník jmenuje nového premiéra a vláda pokračuje). Výhoda pro občany: vláda nebude paralyzována v případě, že premiér nemůže pokračovat, a nemusí se vše řešit dramaticky pádem vlády. Například kdyby premiér náhle zemřel nebo rezignoval, stát plynule řídí vicepremiér a brzy poté panovník jmenuje nového premiéra z téže vládní většiny. Kontinuita a stabilita exekutivy se tím zvyšuje.
Dalším institutem, kterým hodláme posílit pozici vlády (která nejen že bude muset kooperovat s relativně silným panovníkem ale i, v důsledku změny volebního systému i možná různorodějšímu parlamentu) je konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě. Jde o parlamentní institut, který například používá Německo či Španělsko. Znamená to, že poslanci nemohou vládě vyslovit nedůvěru „jen tak“, ale pouze tehdy, pokud zároveň zvolí nového předsedu vlády a tím pádem i novou vládu. V takovém případě panovník do výběru premiéra nijak nezasahuje – většina ve sněmovně je jasná a není tudíž třeba panovníkovy moderace – s výjimkou formálního jmenování nové vlády (a klasického dohledu nad resorty zahraničí a obrany).
Cílem je zabránit vládním krizím a období politického vakua – vláda je sice odvolána, ale hned je určeno, kdo ji nahradí. Tento mechanismus posiluje stabilitu parlamentního systému a brání častým pádům vlád.
Jinak vláda funguje stejně jako v ČR – kolektivně rozhoduje o zásadních otázkách, je odpovědná parlamentu, jednotliví ministři řídí svěřené resorty. Panovník může (stejně jako dnešní prezident) být přítomen na schůzích vlády, pokud by chtěl, ale nebude je řídit. Občané si tedy volí své poslance, ti dávají důvěru vládě a ta spravuje zemi.
Celkově návrh ústavy neumenšuje demokratickou kontrolu nad vládou – spíše ji upevňuje tím, že stabilizuje politické prostředí a vyjasňuje role. Vláda bude moci efektivněji vládnout (nebude ohrožena každým sporem o prezidentovy pravomoci jako dřív) a zároveň ponese odpovědnost před volenými zástupci i hlavou státu jako morální autoritou.
Autor: Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
