Článek
Milý příteli, milý pane doktore, čeká nás cesta, která za obzorem běží dál… K cíli dojdeme. Jinak to ani nemůže dopadnout.
Vyznání vůdci Jindrovi, autor neznámý.
Jedním z poražených nedávno proběhlých voleb do Evropského parlamentu je i
strana PRO Jindřicha Rajchla. Ačkoli si dělali zálusk na zisk minimálně jednoho
mandátu, skončili nakonec v poli poražených s 2,16 %. Počty followerů Rajchlových videí, klikací ankety na iDNES, ani fejkové průzkumy od SANEPU, z nichž předseda PRO vyvozoval své politické preference se v kýžený počet hlasů nepřetavily.
Varováním pro něj už mohl být klesající počet účastníků protivládních demonstrací,
na té poslední Rajchlově jarní akci bylo jen pár tisíc, jakkoli tvrdil, že jich bylo
několikanásobně více (což vedlo ke vzniku tzv. Rajchlovy konstanty, jíž vynásobíte
pár tisíc demonstrantů a dostanete jich desetitisíce) a také skromně navštívené
předvolební mítinky, s nimiž objížděl republiku. A protože údělem tzv. vůdcovských
stran je, že se vůdcovo slovo nezpochybňuje, ovečky mu za vše nadšeně tleskají a kdo se vyjádří kriticky, je z ovčince vyobcován, může se snadno stát, že to, v čem se vůdce i jeho ovce navzájem utvrzují, při doteku se skutečnou realitou shoří jako papír.
Rajchlovo odmítnutí Kateřiny Konečné
Ovšem to skutečně podstatné, co předznamenalo Rajchlův propadák ve volbách se odehrálo loni na podzim a letos v lednu. Někdy v říjnu loňského roku totiž vznikla myšlenka na spojení části „vlastenecké scény“ s KSČM. V říjnu 2023 založila Kateřina Konečná „pracovní skupinu pro volební vítězství“. Ve skupině byli asistent Konečné, Jiří Paroubek, Petr Benda, Ondřej Dostál a pozvánku dostal i Jindřich Rajchl. Uskupení mělo i pracovní název SMĚR, po vzoru Ficovy partaje. Jenže co se nestalo. Předseda PRO nabídku na spojení po krátkém přemýšlení odmítl. Jeho sponzoři si to prý nepřejí a ve vedení jsou lidé, kteří s tím nesouhlasí, což by mohlo stranu rozštěpit. Následovala ostrá přestřelka na sociálních sítích, což vedlo k tomu, že Konečná nakonec celou jejich komunikaci zveřejnila.
Rozkol s Petrou Rédovou a spol.
Ještě v listopadu pak došlo k další významné události, která ovlivnila letošní volební propadák PRO. Na sjezdu strany byl do vedení zvolen jako nový místopředseda Matěj Drbohlav, kontroverzní chomutovský politik, který vešel ve známost tím, že si objednal žhářský útok na auto manželky svého politického konkurenta. Podle soudu, který Drbohlava potrestal podmíněným trestem, se chtěl nový místopředseda PRO mstít za neúspěch v komunálních volbách. Proti Drbohlavovi vznikl v PRO odpor, jehož mluvčími byla Petra Rédová a Jihomoravská krajská organizace. Vše pak skončilo jejich odchodem ze strany, který se neobešel bez praní špinavého prádla.
Rajchl obvinil odpadlíky z pokusu o puč, převzetí strany a nemístných ambicí. Petru Rédovou pak doprovodil i její fámulus a oblíbený rétor Rajchlových demonstrací bloger Daniel Sterzik „Vidlák“. Zajímavé ovšem je, že Matěj Drbohlav, který přišel z Trikolory (odkud se s Rajchlem zná) je s 1.4 miliony korun největším sponzorem PRO. Byl to snad on, či lidé stojící za ním, kdo si spojení s KSČM nepřál?
To však nebylo vše. Stranu PRO opustila také bývalá místopředsedkyně Alena
Maršálková, nestraník a covidový právník Ondřej Dostál a „odborní garanti“ Zdeněk Jandejsek a Jiří Skalický, kteří kdysi chtěli s Ladislavem Vrábelem instalovat přechodnou „vládu odborníků“, která by naši zemi vyvedla z „fialové krize“. Tyto podzimní odchody nebyly první. Už v srpnu se s Rajchlem rozešel právník Tomáš Nielsen, jeho druh z covidových dob, který s ním zakládal Chartu 2022, na jejímž půdorysu PRO vzniklo. Nielsenovi vadilo, že se z PRO angažováním různých politických turistů stává Trikolora č.2.
Je třeba říci, že odchod Rédové rozbouřil skvadru příznivců PRO a objevily se i
spekulace o možném vydírání Rajchla kvůli jeho minulosti.
PRO jako „systémová opozice“ a angažmá Michala Haška
Rajchl na odchody výrazných tváří reagoval angažováním „doktora ze Sládkovičova“ Michala Haška, někdejšího místopředsedu ČSSD, který vedl tzv. Lánský puč proti vlastnímu předsedovi Bohuslavu Sobotkovi a který dokázal bez mrknutí oka v živém vysílání ČT o tom několikrát za sebou zalhat. Michal Hašek však nebyl fanoušky PRO přijat zrovna s otevřenou náručí. Nelíbil se jim jeho politický turismus, pofidérním způsobem získaný titul a některé kauzy s ním spojované. Rajchlovi bylo rovněž vytýkáno, že odcházejí ti největší „srdcaři“. Kritika však přišla i zprava, hlavně od analytika Martina Kollera a Jiřího Havla, někdejšího Vrabelova společníka. Rajchlovo PRO je prý ve skutečnosti „systémová opozice“, která nechce odchod z EU a NATO a má za úkol vlasteneckou scénu rozložit tak, aby nebyla akceschopná.
STAČILO! vrací úder.
Petra Rédová, Ondřej Dostál, bloger Vidlák i oba „odborníci“ Skalický s Jandejskem „překvapivě“ skončili u Kateřiny Konečné v nově založeném hnutí STAČILO!, které vzniklo spojením KSČM s Rajchlovými odpadlíky. Tedy jakási soft verze původně plánovaného SMĚRU. Po výsledku hnutí v eurovolbách je jasné, že si Rajchl musí drbat hlavu. A Vidlák mu hned škodolibě připomněl, že ani kampaň za 3,5 milionu křesla v europarlamentu nepřinesla:
Za vše mohou průzkumy a televize
A jak Rajchl reagoval na propad v eurovolbách? Se ziskem 2,16 % jsme nejsilnější
z těch, co zůstali pod čarou. Za to, že jsme se nedostali do EU parlamentu mohou
průzkumy, které nás podceňovaly a televize, které nás nezvaly. Před volbami jsme se chtěli spojit se Svobodnými, ale ti nás odmítli. Nicméně sjednocování zdravých
národně konzervativních sil, vidíme jako jedinou cestu k vítězství. Tuto svou tirádu
pak zakončil klausovským „jedeme dál“. Petr Viktoryn (PRO) pak ještě vrátil úder
Vidlákovi. 30.10. si prý na večírku PRO domluvil, že bude pro ně psát za peníze, to
však skončilo, když Rédová a spol. přestoupili ke Konečné. Navíc po nich chtěl
půjčky na nákupy nemovitostí, na což rozhodně ve stranické pokladně nebylo.
Opět se budeme sjednocovat? A co, když ne…
Není překvapením, že Rajchl znovu vytahuje obehranou kartu „sjednocování“
protestních stran. To je po prohraných volbách dnes už klasická mantra „vlastenecké scény“. Což o to plán je to hezký a hojně poptávaný. Překvapivé by ovšem bylo, kdyby mu na to někdo skočil. Svůj koaliční potenciál už ukázal u jednání o vzniku českého SMĚRU, rovněž v předvolební kampani si nebral servítky nejen vůči hnutí
Kateřiny Konečné, ale i vůči SPD. A na SPD si nyní zřejmě Rajchl myslí. Jakýsi
vstřícný balónek k němu zatím vypustil Jaroslav Foldyna, který říká, že spojování by mohlo být cestou. Ale ten v SPD zastával roli jakéhosi emisara pro styky s Rajchlovým hnutím, jako jediný vystupoval na jeho demonstracích, aby se neřeklo, že SPD bojkotuje vlastenecké shromáždění. Tomio totiž Rajchla moc nemusí.
Osobně spojení PRO a SPD nedávám moc nadějí. Okamura by byl hloupý, kdyby si tuto lišku pustil do kurníku. Osud Ladislava Vrabela, který nechal Rajchla vystoupit na své tehdy největší protisystémové demonstraci a ten mu pak na oplátku přebral know-how a opanoval do té doby jeho výsostný prostor, takže Vrabel se pak rázem ocitl na vedlejší koleji, přece jen varuje. Jindřich Rajchl je navíc osobnostně nesnášenlivý a mstivý, což se ukázalo i při odchodu Rédové a jejích souputníků.
Velkým ohrožením stran založených na vůdcovském principu, kde se netoleruje
kritický názor je, že vůdcové nakonec uvěří pochlebování svých oveček a vystaví na tom fantastické představy o své popularitě. Když s touto chimérou pak spojují i svůj volební potenciál, dopadnou tak, jak se právě stalo straně PRO Jindřicha Rajchla.
Zdroje:
X Jindřicha Rajchla
FB Kateřiny Konečné, Petry F. Rédové, Vidlákovy kydy
