Článek
Jsem upřímně ráda, že další elektronická zařízení, co vlastním, nemají funkci přenosu záznamu. Pak bych se bála i otevřít lednici kvůli absurdně podivné osobě s nezvyklými projevy chování. Nemyslím si, že se stává často většině populace, že se při konzumaci těchto zpráv zarazí a zamyslí se zcela kriticky nad tím, jaký vliv může mít zábava nad „podivnem“ mediálně známé a zdánlivě zbytečné osoby na jedince a společnost. Co to o nás vypovídá?
Konzumaci tohoto obsahu bez našeho vlastního „aha momentu“ bych se nestyděla přirovnat k pravidelné konzumaci kebabu ve 3 ráno, když se vracíte z „jednoho dvacetipiva“. Když o tom moc nepřemýšlíte, zdá se to jako fajn nápad. Následky ale už tak pěkné nejsou. Zatímco vlivem našich rozhodnutí pod vlivem se chytá váš obvodní lékař za hlavu, rozhodnutími bez našeho vědomého vlivu náš mozek prokazatelně zaostává, tvoříme-li mu návyk v podobě pídění se po pikantnostech o lidech bez vědomí vlastní důstojnosti.
Bohužel, v argumentech proti mně stojí algoritmy, které na základě vašich vyhledávání a interakcí s tímto obsahem nabízí přesně to, co toužíte konzumovat. A také lidské pudy bažící po prokrastinaci, katastrofických senzacích, a ujištění se, že „můj život je ten, co je vlastně v pořádku“ pomocí posměchu a nenávisti v komentářích. Ocitli jsme se jako společnost v křeččím kole, kdy se podivujeme nad projevy hlouposti, ale nepřipouštíme si, že to z nás nečiní ty morálně zdravé osobnosti se správně nastavenými vnitřními hodnotami. De facto jsme se ocitli v situaci, kdy jsme na kolaudaci nového bytu kamarádky v její koupelně a čelíme sžíravému nutkání nakouknout do skříňky nad umyvadlem.
Proč to děláme? Tady si vypůjčím všeříkající scénu z mého oblíbeného filmu „Soukromé neřesti“ (vystřižená scéna z filmu viz video dole) Je to jednoduché - chci vědět, co bude dál. Aby toto video bylo poživatelné, tak musíme přidat suroviny, ze kterých se peče tento typ populárního obsahu:
1 Kostka absence sebereflexe a racionálního přístupu ke smyslu vlastní existence.
1 sáček silné emocionální a sociální negramotnosti.
2 hrnky naivního přístupu k reakcím lidí na internetu.
1 špetka zájmu bulvárních médií.
A na závěr dochutíme klasickým sociálním tlakem.
Předehřejte troubu vystoupením v mizerné reality show, okopírované ze zahraničních kanálů. Ve velké míse s nápisem „skandál“ smíchejte emocionální a sociální negramotnost s naivním přístupem k reakcím na internetu. Důkladně je promíchejte, aby se všechny ingredience propojily. Poté, co se směs začne trochu zahřívat veřejným zájmem, přidejte špetku závislosti na senzacích z bulvárních médií a sociálnímu tlaku.
A voilà - máme tu slavného klauna, který neví, že je klaun, pečeného ve vlastní šťávě.
Sečteno podtrženo: Sledování bizárfluencerů je laciná zábava, která celou naší společnost vychází draho. Zabírá totiž mediální prostor lidem, kteří dosáhli přínosného celospolečenského úspěchu.
Ve videoverzi najdeš vše zde: Bizár náš vezdejší (youtube.com)
