Článek
„Pojedeme v srpnu na dovolenou, už mě přestává bavit ta moje chronická rýma a moře mi na to vždycky pomohlo.“ Jako hodná dcera, která samozřejmě vždy a za každých okolností poslouchá svoji maminku, jsem souhlasila a začalo pátrání po vhodné destinaci. Nakonec zvítězil malý ostrov poblíž Neapole zvaný Ischia (od průvodce jsme se později dozvěděly, že nemáme šišlat – tedy nevyslovovat „Išija“, ale „Iskia“, tak nedělejte stejnou chybu jako my). Ischia je známá pro své termální prameny a nabízí spoustu výletů po okolí, tedy byl to vhodný kompromis mezi relaxační dovolenou u moře, kterou chtěla mamka, a mou cestou za poznáním.
Odlétaly jsme na týden s cestovní kanceláří Exim Tours, z Prahy do Neapole a na ostrov jsme se dopravovaly trajektem. Nejvíc mne pobavil fakt, že bezcelní zóna – i přes všechny lákavé slevy – není zas až tak levná, jak se na první pohled zdá, a i když jsme měly snad jednu z nejdražších letenek zajištěnou u společnosti Travel Servis, nedostaly jsme ani malé občerstvení, jen malý pohárek vody zdarma. Ach, kam se poděly služby klientům.
Po hodince strávené na trajektu, jsme se dostaly autobusem do našeho hotelu Cesotta***, byl nám přidělen pokoj číslo 108, situovaný v přízemí budovy, hned naproti jídelně a kuchyni. Díky umístění pokoje jsme každé odpoledne cítily, co budeme mít zrovna k večeři – smažený lilek mi zrovna dvakrát nevoněl, ale člověk si nemohl moc vybírat, přece jen jsme měly zájezd z nabídky last-minute a hotel praskal ve švech. Pokoje byly zařízené skromně, ale dostatečně, s útulnou teráskou. Místo klimatizace byl větrák, což mne moc nenadchlo, jelikož bylo po celý týden ukázkové léto (32-35°C a 75-80% vlhkost, prostě sauna hadr) a já mám už i u nás v Česku problém s termoregulací. Jednoho dne jsem si ve sprchovém koutě zavírala dveře a pravé křídlo mi zůstalo v ruce, asi jsem díky italskému stravování nabyla síly jako Rambo. Naštěstí je moje mamka dvojník kutila Tima a podařilo se jí křídlo nasadit zpátky (samozřejmě velice opatrně, vůbec do toho plastového křídla nemlátila a nekopala, aby zapadlo zpátky do kolejniček, důležitý byl výsledek – sprchový kout fungoval, jak měl). Vedle recepce se nacházel sladkovodní bazén a v přízemí byl ještě bazén termální, ten byl dokonce vyhřívaný na příjemných 30°C (jak osvěžující v tom parném létě). Na konci pozemku se nacházely dveře, které navazovaly na úzkou uličku spojující náš a sousední hotel s pláží. Pláže jsou na ostrově malé a uměle udržované, jelikož tu řádí silný zpětný proud, který neustále omílá ostrov a odnáší písek z pláží pryč, i když je na tom Ischia stále lépe než ostrov Capri. Na soukromé části pláže jste si mohli pronajmout slunečníky s lehátky (na vrcholu sezóny, tedy v srpnu, se ceny za takovou srandu vyšplhaly až na 25 euro za den) nebo si lehnout do úzkého vymezeného prostoru, který byl označen jako veřejná pláž. Škoda jen, že u naší pláže vyvěral termální pramen a lidé, co vlastnili lodě, se právě do této části jezdili potápět. Čím víc lodí připlulo k naší pláži, tím víc znečištěná pláž byla (a věřte, že v neděli jsme napočítaly něco kolem dvaceti lodí, tedy odpoledne už se pobřeží topilo v naftě). V ceně pobytu byla polopenze – k snídani bufet a k večeři tříchodové menu. K snídani se běžně dostával jeden croissant, dva plátky salámu nebo šunky, dva plátky sýra, máslo, džemy, nutella, pečivo, dva druhy džusu, káva nebo čaj a müsli. K večeři byl vždy výběr ze dvou jídel ke každému chodu, jedna varianta byla čistě italská, druhá varianta byla více internacionální. U našeho stolu jsme se seznámily se sousedkami Slovenkami z vedlejšího pokoje, které se připojily a trávily s námi značnou část dovolené.
V sobotu jsme, bohužel, stihly pouze vybalit, dojít si na večeři a padnout za vlast. Po hodinovém zpoždění našeho letu, spěchání na trajekt a klasické italské dopravě, jsme toho měly prostě dost. V neděli jsme se vydaly na průzkum po okolí našeho městečka Foria. Navštívily jsme místní potraviny, rušné centrum a kostel, ve kterém se natáčel film Nebožtíci přejí lásce a krátce jsme se byly vykoupat v moři. Pokoupily jsme první suvenýry, poslaly pohledy, ochutnaly gelato a typický místní likér Limoncello. V pondělí jsme zvládly hned po snídani první pořádné koupání a slunění. Odpoledne jsme se vydaly na první fakultativní výlet po ostrově Ischia. Navštívily jsme všechna větší města i s památkami, jako je například Lacco Ameno s „hřibem“ utvořeným vulkanickou činností a nejdražším hotelem na ostrově, přístav Casamicciola se zastávkou v místním obchůdku s likéry a kořením, Aragonský hrad, nejvyšší položené městečko Fontana, kde jsme ochutnaly místní víno, bruschettu a cappuccino, Sant Angelo s nejrozlehlejší pláží na ostrově a předměstí Foria s Poseidonovými lázněmi. Bylo to takové hezké seznámení s ostrovem, na kterém jsme dočasně bydlely. V úterý ráno, ještě před snídaní, jsme se vydaly na ostrov Capri, vzdálený od Ischie zhruba 30 kilometrů. Jedná se o nádherný ostrov proslulý hojnými návštěvami celebrit. Na ostrově jsme si prošly s průvodcem město Anacapri, kde jsme viděly typickou zubačkovou lanovku, navštívily jsme parfumerii a kostel svaté Sofie s úžasnou podlahou, kde bylo vyobrazeno na keramice vyhnání Adama a Evy z ráje, vyhlídku na město Capri z vily Axla Muntheho, dozvěděly jsme se něco o historii a poobědvaly jsme pizzu v místní restauraci. Ve městečku Capri jsme prošly luxusní nákupní čtvrť, podívaly se na sochy moderního umění a kostel San Stefano. Po pěší prohlídce ostrova jsme se vydaly na okružní jízdu rychločlunem – nebo-li bárkou, jak by řekla mamka, která se po celou cestu modlila, abychom se neutopily v moři. Místy mi okolí ostrova připadalo jako Vietnam, opravdová dechberoucí nádhera. Zahlédly jsme největší maják, laguny, jeskyně a vily celebrit (například Sofie Loren nebo Swarovski, nikdo ovšem zrovna nebyl doma, aby nás pozval na kávu). Po tomto náročném dni následoval středeční relax v komplexu termálních pramenů, které pomáhají na pohybový aparát, gynekologické potíže, zlepšují kvalitu vlasů a léčí kožní onemocnění. Taxíkem jsme zajely i s našimi sousedkami do Poseidonových zahrad. Celý den jsme relaxovaly v různě teplých termálních bazénech, sauně a na přilehlé soukromé pláži. Největším zážitkem ovšem byly povinné koupací čepičky, kdy mne napadal poněkud černý humor. Večer s námi Peppe (náš taxikář) zajel k botanické zahradě a na vyhlídku, kde se nám naskytl výhled na naše krásné městečko Forio. Další den jsme se s mamkou vydaly do již zmiňované botanické zahrady La Mortelly, kde se nachází nádherné rostliny z celého světa, vyhlídky, jezírka a potůčky, divadlo a koncertní sál. Po celém týdnu parných dní se nám v botanické zahradě, kde byl vzduch osvěžující, nádherně ulevilo. Ani k moři se mi jít nechtělo, ale nakonec jsem zvládla i to, i přes moji sluneční alergii. Předposlední den jsem se vydala s našim milým průvodcem na skútru do městečka Barano, kde se nachází pramen Nitrodi, který pomáhá na kožní onemocnění a trávicí obtíže, prý je dokonce i omlazující. Zájem byl především o přírodní kosmetiku, kterou jsem si dovezla domů a doufejme, že ji v budoucnu budeme moct sehnat i v České republice, jelikož jsou její účinky doslova kouzelné – pomohla mi se sluneční alergií, i na komáří štípnutí a dokonce léčí lupénku, se kterou u nás bojuje dost lidí. Cestou zpátky jsme se stavili u známého, který provozuje vinný sklípek a pohostil nás brzkou večeří. Z této návštěvy jsem si odvezla citron, který je sladký jako český pomeranč a velký jako kdyby byl pěstovaný v Černobylu. Poslední den už nás čekalo jen balení a následovala cesta domů.
Nádherný ostrov s bohatou historií, kde je určitě spousta věcí k vidění. Příště bych se určitě chtěla ubytovat na Capri, pronajmout si loďku a strávit tam pár dní, jen relaxovat. Upřímně věřím, že termální prameny léčivé jsou a proto chápu, že se sem někteří pravidelně vrací. S kouskem štěstí dokonce uvidíte i delfíny a tamní podmořský svět je přece jen o kousek bohatší než v Řecku. No, a na italskou kuchyni se hrabe už jen málo co. Přece jen bych doporučila dopravit se na Ischii bez cestovky, letenky do Neapole jsou jedny z nejlevnějších v Evropě, AirBnB funguje na Ischii dobře a výlety tu pořádají dvě Češky za nižší ceny než je nabízí CK, dokonce sídlí ve Foriu.
