Hlavní obsah
Rodina a děti

Drzost dětí nezná meze a bude hůř

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Seznam.cz

ilustrační foto

Jdete po ulici a kousek od vás jdou děti ze základní školy. Z prvního stupně. A mají slovník, za který by se dlaždič nemusel vůbec stydět.

Článek

Čím to je, že děti, které jsou už školou povinné, mají volnou výchovu?

Odpověď je velice jednoduchá. Rodiče dnes hodně pracují. Musí. Ono jim totiž většinou nezbyde nic jiného než být skoro celý den v práci. To je tou skvělou dobou, kterou máme. Ale potom se to bohužel podepíše na těch dětech. Potřebují rodiče, ale když rodiče na ně nemají čas, tak rostou jako samorosti.

Nedávno jsem šla s dcerou pro syna do školky. Školka se nachází nedaleko základní školy. Šly jsme pro něj po obědě. A šli zrovna i nějaké děti ze školy domů. Zaslechla jsem, jak se mezi sebou baví. Nestačila jsem se divit, jak malí kluci, řekněme věk 9 let, znají vyjmenovaná slova sprostého slovníku. Ani ta slova sem psát nebudu, ale dovede si to představit. Byla to slova na D, Č a potom nadávka, kterou my dospělí používáme často a tam slunce nesvítí.

Já se tomu nedivím, že se tak mezi sebou baví. Ale co mě docela dostalo, tak že jim je úplně jedno, že je někdo dospělý uslyší. Pamatujete na to, jak si tohle děti dříve vůbec nedovolily? Měly větší úctu k dospělým lidem. Všechny děti takové nejsou. Ale právě poznáte na těch dětech, jakou mají doma výchovu. Ty vychované slušně zdraví, poslouchají vás. Ty, které mají volnou výchovu se kolikrát smějí dospělému do obličeje.

Nestěžuji si na to, jaké děti jsou. Moje děti také nejsou dokonale vychované. Ale my rodiče bychom měli zvolnit. Trávit více času se svými dětmi. Malé jsou jenom chvilku. Ten čas neskutečně letí. Aby potom nebylo pozdě a my si neříkali, že jsme ten čas promarnili. Ono bohužel všechno souvisí se vším. Když rodiče musí zajistit dostatečný příjem, aby se rodina měla dobře, potom holt děti mají jejich volný čas málokdy.

Jednou jsem četla takový příběh. Syn se ptal otce: „Tati, kolik máš v práci na hodinu?“ Otec se sice podivil, ale odpověděl „200 Kč na hodinu, proč se ptáš?“ (už je to delší dobu, co jsem to četla, roky). Chlapec sáhl do kasičky, podal tatínkovi 200 kč a povídá mu „Tatínku, chci si koupit hodinu tvého času.“ Stojí to opravdu za zamyšlení.

Kdyby se rodiče věnovali více svým dětem, možná by nebylo ani tolik šikany, násilí. Ale to je takové to kdyby a možná.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz