Článek
Výplata přijde a velká část je okamžitě pryč
Představte si člověka, který každý měsíc dostane na účet 40 tisíc korun čistého. Nemá drahé auto, nejezdí několikrát ročně na dovolenou a nekupuje si luxusní oblečení. Přesto může mít problém vytvořit si finanční rezervu.
Nejdříve zaplatí bydlení, potom nakoupí potraviny, uhradí telefon, internet, dopravu a další pravidelné výdaje. Přidají se léky, oblečení, oprava auta nebo nedoplatek za energie. A najednou zjišťuje, že z výplaty nezbývá tolik, kolik očekával.
Nejde přitom pouze o špatné hospodaření. Záleží především na tom, zda člověk bydlí ve vlastním, nebo v nájmu, zda živí děti a jak daleko musí dojíždět do práce.
Bydlení a potraviny spolknou tisíce korun
Podle údajů projektu Život k nezaplacení, na kterém spolupracují Český rozhlas a PAQ Research, vydávaly české domácnosti na jaře 2026 za bydlení v průměru přibližně 13 200 korun měsíčně. Za potraviny to bylo přes 8 300 korun.
Dohromady jde o více než 21 tisíc korun měsíčně. A to ještě nejsou započítané všechny ostatní životní náklady.
Člověku s čistým příjmem 40 tisíc korun tak po odečtení těchto dvou velkých položek zbývá necelých 19 tisíc korun. Z této částky musí zaplatit například dopravu, oblečení, telefon, pojištění, zdravotní potřeby a další výdaje.
Je důležité dodat, že jde o průměrné výdaje domácností, nikoliv o částku, kterou musí zaplatit každý jednotlivec. Skutečné náklady se výrazně liší podle velikosti rodiny a způsobu bydlení.
Největší rozdíl je mezi vlastním bydlením a nájmem
Dva lidé se stejnou výplatou mohou mít úplně odlišnou životní úroveň.
Ten, kdo má splacený byt, může mít po uhrazení běžných nákladů relativně dost peněz na spoření. Člověk, který si musí pronajímat byt za vysokou cenu, může každý měsíc počítat každou tisícikorunu.
Podle údajů Českého statistického úřadu činily v roce 2025 průměrné měsíční výdaje na bydlení u domácností žijících v nájemních bytech 13 572 korun. U domácností ve vlastním domě to bylo 8 004 korun a u bytů v osobním vlastnictví 7 495 korun.
Rozdíl mezi nájemním bydlením a bytem v osobním vlastnictví tak představoval více než šest tisíc korun měsíčně.
Za rok je to přes 72 tisíc korun. Za pět let už jde o částku přesahující 360 tisíc korun, pokud bychom rozdíl jednoduše sečetli a ostatní podmínky ponechali stejné.
Právě bydlení proto může rozhodovat o tom, zda si člověk dokáže odkládat peníze stranou, nebo žije od výplaty k výplatě.
Za jídlo utrácíme desetitisíce ročně
Další velkou položkou jsou potraviny. Podle statistiky rodinných účtů Českého statistického úřadu utratily české domácnosti v roce 2025 za potraviny a nealkoholické nápoje v průměru 40 071 korun na osobu za rok.
To odpovídá přibližně 3 340 korunám měsíčně na jednoho člověka.
U dvou dospělých tak samotné potraviny představují v průměru přes 6 600 korun měsíčně. Rodiny s dětmi mohou utrácet ještě více, zvlášť pokud započítají školní stravování, svačiny a další související výdaje.
Na jídle se samozřejmě dá šetřit. Pomáhá plánování nákupů, vaření doma nebo porovnávání cen. Jenže ani sebelepší plánování nevyřeší situaci domácnosti, které většinu příjmů pohltí náklady na bydlení a další nezbytné platby.
Proč někteří lidé nedokážou nic ušetřit?
Často se říká, že každý by si měl odkládat alespoň desetinu výplaty. U čistého příjmu 40 tisíc korun by to znamenalo čtyři tisíce měsíčně, tedy 48 tisíc za rok.
Pro člověka s levným bydlením a stabilními výdaji to může být realistický cíl. Pro samoživitele s dítětem, nájemníka ve velkém městě nebo rodinu s vysokými náklady na dopravu však může být taková částka nedosažitelná.
Finanční rezerva navíc není jen otázkou disciplíny. Záleží také na tom, zda má domácnost dostatečný příjem vzhledem ke svým nezbytným výdajům.
Kdo nemá žádnou rezervu, může se dostat do problémů už kvůli jediné poruše pračky nebo nečekanému výdaji za auto. Následně musí sáhnout po úvěru či kreditní kartě a další měsíce splácí dluh místo toho, aby si vytvářel úspory.
Průměrná čísla nevypovídají o životě každého člověka
Průměrné statistiky mohou vytvářet dojem, že se domácnostem daří lépe, než jak svou situaci skutečně vnímají.
Někdo má vlastní bydlení, dva příjmy a nízké výdaje. Jiný žije sám, platí vysoký nájem a nemá nikoho, s kým by se mohl o náklady podělit. Přesto mohou oba pracovat na plný úvazek.
Český statistický úřad v únoru 2026 uvedl, že příjmovou chudobou bylo v roce 2025 ohroženo 9,6 procenta obyvatel. Nízký příjem se přitom netýká výhradně nezaměstnaných. S finančními problémy se mohou potýkat také lidé, kteří pravidelně pracují.
To je důležitý rozdíl. Práce sice přináší příjem, sama o sobě ale nezaručuje, že člověku po zaplacení nezbytných výdajů zůstane dostatek peněz.
Kolik by podle vás měl člověk vydělávat, aby mohl normálně žít?
Debata o výplatách se často soustředí na to, kolik lidé dostávají na účet. Stejně důležité ale je, kolik jim po zaplacení základních potřeb skutečně zbývá.
Čtyřicet tisíc korun čistého může být pro jednoho člověka velmi slušný příjem. Pro jiného to může být částka, se kterou sotva pokryje běžné životní náklady.
A právě v tom je problém jednoduchých srovnání mezd. Bez znalosti nákladů na bydlení, počtu členů domácnosti a dalších povinností nelze snadno říct, kdo se má dobře a kdo ne.
Kolik podle vás musí dnes člověk v Česku vydělávat čistého, aby nejen zaplatil všechny účty, ale mohl také něco ušetřit a občas si dopřát dovolenou? Stačí 40 tisíc korun, nebo je potřeba výrazně víc?
