Článek
Hned na poprvé se společně vydáme z Prahy opravdu hodně daleko. Namíříme si to až na dohled jesenického velikána, majestátní hory Praděd. Ale nemusíte se bát davů turistů. Vezmu vás totiž na místo, kam značené cesty nevedou, a které znají jen místní. Vím o něm díky tomu, že jsem se k nim před příchodem do Prahy také počítal … tak pohorky na nohy, batoh na záda a můžeme vyrazit!
Ideálním výchozím bodem se nám stanou malebné klimatické lázně Karlova Studánka s údajně nejlepším ovzduším v celé Střední Evropě. V jejich centru můžeme obdivovat originální dřevěnou architekturu z 19. století. Při pohledu na Slezský dům se mnohým určitě vybaví legendární rodinná komedie S tebou mě baví svět.
Lázeňský dům Libuše v Karlově Studánce
My se však vydáme z dolního parkoviště kolem lázeňského domu Libuše směrem vzhůru. Tady se zatím můžeme držet modrého značení místního vycházkového okruhu. Cesta vede převážně lesem, z něhož vykoukneme jen nakrátko při křížení místní lyžařské sjezdovky. Výškové metry svižně naskakují, a tak si po zhruba jeden a půl kilometrovém stoupání zasloužíme krátký odpočinek. Těsně pod jeho vrcholem přicházíme k výraznému skalnímu bloku nazvanému Rolandův kámen s výškou 937 metrů. Jištěni zábradlím po menších vytesaných schodech vystoupáme na bezmála dvacetimetrový rulový blok s křížem na vrcholu a můžeme poprvé spatřit 1491 metrů vysoký vrchol Pradědu.
Vracíme se zpět na původní trasu, která takřka hned za Rolandovým kamenem kříží stejnojmennou zpevněnou lesní cestu. Tady opouštíme místní turistické značení. O kus dál vlevo mezi se stromy klikatí silnice z Karlovy Studánky do Videl. Nikam neodbočujeme a pokračujeme stále dál po nezpevněné lesní cestě. Na rozdíl od úvodního úseku, který prověřil naši fyzičku, si to teď štrádujeme takřka po vrstevnici.
Čekají nás pohodové, ale i trochu monotónní tři kilometry, než se naše cesta spojí s lesní asfaltkou. Odsud nám chybí jen kousek k velkému rozcestí u Sedlové boudy. Kdo se tu těší na občerstvení, má bohužel smůlu. Dřevěná chatka slouží jako zázemí místním lesníkům a turistům nabízí pouze dřevěné posezení venku. Kdo by přeci chtěl využít místní zdroje, může se vydat z rozcestí asi sedmdesát metrů doleva po asfaltové Pytlácké cestě, kde vyvěrá dobře udržovaný lesní pramen. Kvality vody se snad bát nemusíte, sám jsem si ji pravidelně čepoval i do lahví, a nikdy jsem žádné problémy neměl.
Kromě osvěžení si u Sedlové boudy doporučuji dát malou svačinu z vlastních zásob. Do cíle to máme sice už jen poslední kilometr, ale čeká nás výživné půlhodinové stoupání. Od chatky se vydáme směrem doprava po asfaltové Šestkové cestě, ale hned vzápětí ji zase opustíme. Přecházíme na vyšlapanou pěšinu vedoucí lesním průsekem. Na jeho konci míjíme až dvacet metrů vysokou Pytláckou skálu. Oficiálně jde o vedlejší vrchol Žárového vrchu. Naše cesta začíná výrazně stoupat. Od Sedlové boudy jsme vylezli už sto padesát výškových metrů a čeká nás pomyslná cílová rovinka.
Lesní průsek se pomalu rozšiřuje a na horizontu se nám jakoby z ničeho vyroste před očima mohutný skalní suk z migmatitů a ortorul. Jsme pod vrcholem 1101 m vysokého Žárového vrchu. Na první pohled působí nedostupně. Když však přijdeme blíže, pěšina vystoupá vpravo od něj, kde jednoduše odhalíme přístup na překvapivě rozlehlou vrcholovou plošinu.
Vrcholová skála na Žárovém vrchu
Nahoře na skále se ocitáme doslova v jiné dimenzi. Vysoko nad okolním světem. Můžeme se donekonečna kochat výhledem na bezmála polovinu Hrubého Jeseníku. Přímo proti nám se nad údolím Bílé Opavy vypíná masív Pradědu. Vlevo od něj, na úbočí Vysoké hole, jednoduše rozeznáme nechvalně známé Petrovy kameny. Právě na nich se měly v 17. století odehrávat čarodějnické sabaty. V pozadí je možné rozeznat také výrazné vrcholy Šeráku a Keprníku.
Kdo se nerad vrací stejnou cestou, nabízím mu hned několik dalších možností. Skuteční dobrodruzi mohou pokračovat po hřebenu přes severovýchodní vrchol a dále přes Plošinu až na Zámecký vrch se zbytky hradní zříceniny Fürstenwalde. K ní se dá dostat i pohodlněji po asfaltové Šestkové cestě od Sedlové boudy. Milovníci výhledů mohou pokračovat na sousední vrchol Lyry (1092 m), a pokud se nechcete vracet do Karlovy Studánky, je možné sestoupit do rekreační osady Ludvíkov s řadou penzionů a restaurací.
Panorama z vrcholu Žárového vrchu
Start: Karlova Studánka, dolní parkoviště
Cíl: Žárový vrch, 1101 m
Vzdálenost: 5,2 km
Převýšení: cca 330 metrů
