Článek
„Kam jsem dala ty klíče? … Já si už nic nepamatuju.“
Tuhle větu slýchám často a překvapivě nejen od seniorů, ale i od stále mladších žen – už kolem čtyřicítky či padesátky. Zapomenuté jméno kolegyně, důvod, proč jsme vešly do místnosti, nebo myšlenka, která zmizí dřív, než ji stihneme vyslovit. Mnoho žen si v tu chvíli položí stejnou otázku: Je to normální, nebo už je to začátek něčeho horšího… demence?
Paměť máme tendenci brát jako něco, co buď „funguje“, nebo „nefunguje“. A když začne zlobit, zkoušíme ji zachránit křížovkami nebo sudoku. Křížovky nás bohužel nespasí. Slova po nějaké době vyplňujeme automaticky, bez větší námahy, a to mozku a jeho pružnosti neprospívá. Paměť není izolovaná schopnost. Je úzce propojená také se stresem, spánkem, emocemi i tím, jak rychlým tempem žijeme.
Když je hlava plná informací, paměť se v nich ztrácí
Posledních čtrnáct let jsem pracovala se seniory, z nichž mnozí trpí poruchami paměti nebo demencí. Viděla jsem, jak zásadně paměť ovlivňuje kvalitu života – nejen samotného člověka, ale i celé jeho rodiny. Zároveň ale vnímám, že první varovné signály přicházejí mnohem, mnohem dřív. Často v období, kdy ženy zvládají nároky v práci, domácnost, péči o rodiče i dospívající děti. Mozek jede na plný výkon – a bez pauzy.
Paměť v takovém režimu neodchází proto, že by „stárla“. Slábne, protože je přetížená. Stres a dlouhodobý tlak zvyšují hladinu kortizolu, který negativně ovlivňuje část mozku zodpovědnou za ukládání našich vzpomínek. Jinými slovy: když jsme neustále ve spěchu, mozek si nemá kam a kdy informace uložit.
Paměť potřebuje klid, nejen výkon
To, co paměti pomáhá nejvíc, bývá překvapivě prosté. Pravidelné přestávky. Pohyb. Kvalitní spánek. Jedna věc v jednu chvíli. „Vnímavost“ při běžných činnostech. Když například vaříme a skutečně vnímáme různé vůně, chutě i postup, dáváme mozku mnohem víc než při automatickém fungování. To samé platí při práci na zahradě – vnímejte vůni vzduchu, zvuky kolem sebe, dotýkejte se hlíny, naslouchejte šustění listí ve stromech.
Trénink paměti nemá být o výkonu. Je o tom znovu se naučit zpomalit, soustředit se a vytvářet si smysluplné souvislosti. Paměť miluje příběhy, obrazy, emoce a opakování. Mozek nezvládá dělání mnoha věcí najednou v jednu dobu…
Mozek se dá trénovat v každém věku
Dobrá zpráva je, že paměť je velmi tvárná. Mozek si dokáže vytvářet nové spoje po celý život – pokud mu k tomu dáme nějaký prostor. I drobná každodenní cvičení, změna našich návyků nebo jiný pohled na učení mohou přinést znatelnou úlevu: větší jistotu, klid v hlavě a pocit, že „zase fungujeme“. Mozek si rád hraje – změňte místo odpadkového koše, čistěte si zuby nedominantní rukou (leváci pravou a praváci pravou), nebo choďte do práce jinudy.
Prevence demence nezačíná v domovech pro seniory! Začíná ve chvíli, kdy si všimneme, že jsme unavené, přetížené, roztěkané a že paměť už není tak spolehlivá jako dřív – a rozhodneme se s tím něco udělat.
Pokud vás téma zaujalo, připravila jsem webinář zdarma, ve kterém srozumitelně vysvětluji, jak paměť funguje, co ji nejvíc oslabuje a jak ji lze trénovat přirozeně, bez tlaku a hravě.
Odkaz na webinář
QR kod
najdete přes QR kód nebo na mém webu (https://webinarkit.com/webinar/registration/69165fcef69f40b973ec40ab)
Monika Motáňová a Mozkové müsli
sociální pedagog, lektorka kurzů trénování paměti a projektu Mozkové müsli
Instagram - https://www.instagram.com/mozkove_musli/
