Hlavní obsah
Věda a historie

Apríl včera a dnes: Od běhání pro neexistující nesmysly po digitální kachny

Foto: Mr. Rejpálek/Geminy

První duben, den plný novinářských kachen i klasických vtípků. Přemýšleli jste ale někdy u ranní kávy nad tím, kde se tenhle podivný zvyk vlastně vzal a jak se v průběhu staletí proměnil?

Článek

Za všechno může středověký chaos v kalendáři

Když se podíváme do historie, zjistíme, že za vznikem Apríla stojí pravděpodobně lidská tvrdohlavost a chaos v kalendáři. Nejčastěji se mluví o Francii v roce 1564. Do té doby se nový rok neoslavoval 1. ledna, ale právě na přelomu března a dubna – s vrcholem oslav právě 1. dubna. Jenže tehdejší král Karel IX. přijal nový kalendář a posunul Nový rok na leden.

V té době nebyl internet ani televize. Zprávy se šířily pomalu a spousta venkovanů nebo paličatých odpůrců novot dál slavila nový rok postaru – na začátku dubna. Ostatní lidé se jim začali posmívat. Posílali jim nesmyslné dárky a vymýšleli si na ně různé boudy. Říkali jim „dubnové ryby“, protože mladé jarní ryby se daly v řekách snadno chytit na prázdný háček. Stejně jako tihle důvěřivci, kteří naletěli na zastaralý kalendář.

Jak se dělali blázni dříve: Komáří sádlo a ohýbač zatáček

U nás v Čechách má Apríl také hluboké kořeny a dříve to byla spíš záležitost osobního pošťuchování. První písemná zmínka o aprílovém žertíku u nás pochází už z konce 17. století.

V dřívějších dobách bylo nejoblíbenějším sportem posílat lidi pro věci, které vůbec neexistují. Učni, služky nebo nejmladší členové rodiny tak dostávali za úkol dojít k sousedům nebo do krámu a přinést:

  • Komáří sádlo
  • Ohýbač na zatáčky
  • Bublinky do vodováhy
  • Zaječí peří
  • Písek do hodin s tichým chodem

Soused samozřejmě moc dobře věděl, kolikátého zrovna je. Nešťastníka nechal hodinu čekat v průjezdu a pak ho poslal ještě o dům dál s tím, že on už to spotřeboval, ale pan Novák ve vedlejší ulici toho má určitě plný sklep. Lidé se zkrátka bavili tím, že někoho prohnali.

Jak se dělali blázni dnes: Digitální vata a zkouška pozornosti

Dnes už služebné pro komáří sádlo neposíláme, řemeslníci si bublinky do vodováhy neshánějí a vtípky se přesunuly do digitálního světa. Z nevinného dobírání sousedů se stala masová záležitost.

Média a firmy se dnes předhánějí v tom, kdo vymyslí uvěřitelnější nesmysl. Dočkáme se tak „zaručených“ zpráv o tom, že se na Petříně našlo zlato, že vědci vyšlechtili neviditelnou zeleninu pro děti nebo že slavná automobilka začíná vyrábět auta na pohon z kávové sedliny.

Zatímco dříve člověk po hodinovém běhání po městě unaveně zjistil, že naletěli, dnes stačí pár kliknutí a hned víte, na čem jste. Je to takový test naší pozornosti – jestli ještě dokážeme používat selský rozum, nebo slepě věříme všemu, co svítí na displeji mobilu.

Takže zítra s nadhledem

Netřeba v tom tedy hledat žádnou zášť nebo hluboké pravdy. Zítra na nás z internetu určitě zase vyskočí nějaká ta trefná novinářská kachna. Než se kvůli tomu začnete rozčilovat nebo psát naštvané komentáře, podívejte se raději nejdřív do kalendáře.

A jak jste na tom vy? Vzpomenete si na nějaký aprílový žertík z dětství, pro jaký nesmysl vás nutili běžet, nebo na jakou novodobou kachnu jste v médiích naletěli vy sami?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz