Hlavní obsah
Věda a historie

Pouť ve stínu kostí: Kolotoče pár metrů od smrti. Tradice z Kutné Hory vás překvapí

Foto: Mr. Rejpálek/Geminy

Kolotoče, cukrová vata a smích dětí. A jen pár kroků odtud tisíce lidských kostí naskládaných do pyramid. Tohle morbidní spojení života a smrti u Kutné Hory má přitom kořeny hluboko ve středověku

Článek

Klášter, hřbitov a „svatá půda“

Příběh začíná ve 12. století založením cisterciáckého kláštera v Sedlci. Skutečný zlom ale přišel o století později, kdy opat Jindřich přivezl z Jeruzaléma hrst hlíny ze Svaté země a rozprášil ji po místním hřbitově. Z obyčejného místa se stala „posvěcená půda“. Touha být pohřben právě zde byla obrovská – a hřbitov se během krátké doby zaplnil.

Mor, války a vznik kostnice

Morové epidemie a husitské války ve 14. a 15. století znamenaly jediné: hřbitov přestal stačit. Staré hroby se otevíraly, kosti ukládaly stranou – a vznikla Sedlecká kostnice. Místo, které dnes fascinuje celý svět. Její ikonická podoba (lustry, erby z kostí) vznikla až v 19. století díky úpravám na objednávku Schwarzenbergů.

Poutníci, stánky a první „byznys“

Sedlec se stal cílem poutníků z celé země. Lidé přicházeli kvůli víře, odpustkům i památce zesnulých. A kde jsou davy, tam přichází obchod. Okolo poutníků začaly vyrůstat stánky, jídlo a drobné atrakce. Z náboženské události se nenápadně stávala i společenská slavnost.

Jak šel čas: Od modliteb k řetízkovému kolotoči

Charakter sedlecké pouti se s dekádami dramaticky měnil. Zbožné rozjímání postupně prohrávalo s touhou po světské zábavě:

  • 19. století – První mechanické zázraky: Náboženský rozměr sice stále dominoval, ale lidé už chtěli víc než jen klobásu a pivo. Objevují se první dřevěné kolotoče poháněné lidskou nebo koňskou silou, boudy s loutkovým divadlem a potulní pěvci, kteří u kostnice vyzpěvovali krvavé kramářské písně.
  • První republika – Vůně střelnice a perníku: S rozmachem techniky a elektřiny dorazila do Sedlce ta pravá pouťová nostalgie. Přibyly střelnice se sádrovými růžemi, zrcadlová bludiště a první elektrické kolotoče. Mezi hroby a kostnicí voněly pražené mandle, cukrová vata a srdce z malovaného perníku.
  • Socialismus – Autodromy a socialistická monstra: V druhé polovině 20. století náboženský podtext pouti téměř zmizel. Sedlecká pouť se stala masovou záležitostí. Dorazily obří řetízáky, hlučné autodromy plné jisker, horské dráhy a maringotky s hrami štěstí. Z amplionů řvala moderní hudba a jen pár metrů od tohoto hlučného lunaparku dál tiše odpočívaly tisíce lidských lebek.
  • Současnost – Globální turismus a klobása u hřbitovní zdi: Dnes sedlecká pouť představuje naprostý vrchol kulturního paradoxu. Vedle sebe tu stojí nejmodernější adrenalinové atrakce a stánky s plastovými hračkami z Číny. Mezi kolotoči kličkují davy místních rodin s dětmi a skupinky zahraničních turistů s fotoaparáty, kteří nechápavě kroutí hlavou nad tím, že si Češi dávají pivo a klobásu hned vedle masového hrobu. Je to zvláštní mix hlučné komerce a mrazivé historie.

Paradox, který dává smysl

Dnešní optikou může působit bizarně a neuctivě, že se dětský smích a hlasitá hudba linou hned vedle masového hrobu. Pro naše předky to ale byl přirozený svět. Smrt nebyla tabu schované za branami nemocnic. Byla běžnou součástí každodenního života. A právě sedlecká pouť ukazuje, že lidé odjakživa dokázali spojit víru, hlubokou vzpomínku i nespoutanou radost do jednoho jediného okamžiku.

Věděli jste, že…?

  • V Sedlecké kostnici jsou uloženy ostatky přibližně 40 000 až 60 000 lidí.
  • Slavný lustr z lidských kostí obsahuje každou jednotlivou kost lidského těla alespoň jednou.
  • Kutná Hora patřila ve středověku mezi nejbohatší města Evropy díky těžbě stříbra.
  • Sedlecký hřbitov byl ve své době jedním z největších ve střední Evropě.

Smrt vedle života odjakživa

Pouť u Sedlecké kostnice není novodobá nevkusná výjimka. Je to historický důkaz, že lidé odjakživa dokázali žít plným životem i tam, kde byla smrt na dosah ruky. A možná právě proto to místo funguje dodnes. Ne jako pouťová atrakce, ale jako připomínka, že život a smrt nikdy nestály proti sobě – vždycky šly bok po boku.

Použité zdroje:

  • Historie a správa památky: Oficiální historické materiály a dokumentace Římskokatolické farnosti Kutná Hora - Sedlec.
  • Památková péče a UNESCO: Informační portál Národního památkového ústavu a mezinárodní databáze UNESCO pro památky v Kutné Hoře.
  • Odborná literatura: Publikace věnované dějinám cisterciáckého kláštera v Sedlci, historii českého loutkářství a vývoji lidových zábav v Čechách.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz