Článek
Konstrukce našeho systému je taková, že aktivní občané platí důchody stávajícím důchodcům prostřednictvím sociálních odvodů. Zapojení dalších zdrojů již začíná a v budoucnosti se bude muset zvyšovat. Již Klaus spojil sociální odvody s ostatními daněmi, aby se tehdy mohl pochlubit vyrovnaným rozpočtem, když byl příjem výrazně vyšší než výdaj. Dnes, když se situace obrací, je najednou vše špatně.
Pojďme se však vrátit k návrhu pana Jurečky. Až hysterický odpor, který se zvedl proti zmenšení nespravedlnosti v hrazení nákladů na budoucí důchody, mě dost překvapil. Dnešní stav je takový, že všichni platíme na budoucí důchody, zdravotnictví, bezpečnost, školství a další věci, které jsou financovány ze státního rozpočtu. Platíme všichni, podle svých příjmů, a to jak prostřednictvím přímých, tak nepřímých daní. Ovšem toto není plně spravedlivé, neboť zaměstnanci platí násobně více než například osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale to je téma na jiný článek.
Velká nespravedlnost však panuje mezi bezdětnými a těmi, kteří mají potomky ve své péči. Zatímco bezdětní zaplatí pouze daně a odvody, rodiny s dětmi musejí z toho, co jim zůstane, platit ještě za potřeby budoucích plátců našich důchodů. Navíc věnují svůj čas výchově těchto dětí.
V České republice, podle různých odhadů, mohou náklady na výchovu jednoho dítěte do doby, kdy se stane ekonomicky nezávislým, činit od 2 do 4 milionů korun. Tyto odhady zahrnují výdaje na jídlo, oblečení, bydlení, zdravotní péči, vzdělání a volnočasové aktivity, přičemž náklady rostou s věkem dítěte. Vzdělávání, zejména pokud zahrnuje placené školné na soukromých školách nebo vysokých školách, může být jednou z největších výdajových položek. Další významnou část rozpočtu mohou tvořit volnočasové aktivity, jako jsou sporty, umění nebo jiné zájmové kroužky.
Je důležité poznamenat, že náklady mohou být nižší nebo vyšší v závislosti na individuálních okolnostech a rozhodnutích každé rodiny. Například rodina žijící ve velkoměstě může čelit vyšším nákladům na bydlení a životní náklady než rodina žijící na venkově. Také přístup k státní podpoře, jako jsou mateřské příspěvky, rodičovské příspěvky a další formy finanční pomoci, může významně ovlivnit celkové náklady na výchovu dítěte. Proto je rozptyl tak velký.
Tyto jsou náklady, které platí navíc rodiny s dětmi na náš důchodový systém. Důchody však budeme mít všichni stejné. Pokud bezdětní tyto prostředky použijí na kapitálovém trhu k dalšímu penzijnímu zabezpečení, budou mít za stejné náklady výrazně vyšší důchod.
Je irelevantní, zda děti mít mohou či ne, měla by být snaha alespoň o snížení rozdílu nákladů penzijního systému. Prosím bezdětné, buďte solidární!
