Rabbit Hole i Hate Speech. Studenti filozofické fakulty píší Wikipedii

Wikipedii provozuje nezisková nadace Wikimedia, která spravuje i řadu dalších otevřených mnohojazyčných wiki projektů. Z jakého podnětu spolupráce Katedry informačních studií a knihovnictví (KISK) a Wikipedie vznikla?

Vznikla neformálně na jednom z odborných bloků největší české knihovnické konference Knihovny současnosti v Olomouci v roce 2022. Metodik a lektor společnosti Wikimedia Pavel Bednařík zde vystoupil s nabídkou rozvoje otevřené wikipedie. Ještě v průběhu konference jsme se domluvili na spolupráci KISKu a Wikimedie v tématech knihovnictví, informační gramotnosti a informační vědy.

Projekt/Kurz Píšeme Wikipedii jste do výuky poprvé zařadila loni, zamýšlíte v něm pokračovat?

Ano, poprvé jsme kurz implementovali do výuky v podzimním semestru 2022 a zpětná vazba studentů byla velmi pozitivní, proto projekt poběží dál. Kurz Píšeme Wikipedii není vyučován samostatně, ale je projektovou součástí povinného předmětu Psaní odborných textů na Katedře informačních studií a knihovnictví v podzimním semestru prvního ročníku bakalářského studijního programu.

Jak konkrétně si lze proces vzniku článků a hesel představit?

Jako garantka a vyučující kurzu vytvářím spolu s lektorem Wikimedie Jaroslavem Maškem objemnou databanku hesel na Wikipedii. Ta se doplňuje, reviduje, přidáváme oborová hesla, která zatím nejsou zpracovaná. Jedná se často o aktuální pojmy, koncepty či osobnosti vztažené k problematice mediální nebo informační gramotnosti a přesahů k informační vědě. Současně s tím požádáme studenty, aby si našli témata, která by pro Wikipedii chtěli zpracovat nebo revidovat. V této fázi předmět Psaní odborných textů pracuje s takzvaným otevřeným kurikulem.

Pracují studenti v týmech, nebo individuálně?

Předmět si obvykle zapisuje okolo 100 studentů a hesla vypracovávají ve dvojicích. Pro lepší organizaci jsme vytvořili společné sdílené prostředí, kde si studenti sestaví dvojice, mají k dispozici tabulku s nabídkou hesel a k vybranému heslu se v určitou chvíli přihlašují. V prostředí ISu pak mají metodiku psaní Wikipedie. Studenty nejdříve seznámím s tím, že si mají doma nastudovat potřebné materiály pro prezenční výuku, a dostanou všechny informace ohledně toho, co je čeká při práci na otevřené Wikipedii.

Poté začíná výuka, do níž vstupuje lektor Wikipedie a projektu Wikimedia Jaroslav Mašek, jsou to dva 90minutové bloky. V hodině vedené lektorem se studenti se svými ICT zařízeními přihlašují do prostředí Wikipedie a lektor je jako facilitátor provází procesem editace hesel, který ukazuje na několika tematicky relevantních příkladech. Studenti se obeznámí s tím, jak editovat stávající heslo, jak vytvořit heslo nové, jakou strukturu má článek zpracovávající heslo mít a co vše je třeba zvládat ve vztahu k práci se zdroji a informacemi, aby vznikl skutečně odborný a autoritativními zdroji podložený text. Je zde samozřejmě také prostor pro otázky a doplnění čehokoli, co je nejasné. Pracujeme s nově příchozími univerzitními studenty, mají tedy různé, někdy minimální nebo žádné zkušenosti s odborným psaním a s prostředím Wikipedie. Mým cílem je, aby se prostřednictvím projektu Píšeme Wikipedii naučili odborný text tvořit a využívat při tom informační, mediální a digitální gramotnost, což jsou dovednosti, které ve svém studiu zúročí.

Jaké dodržujete při vytváření nových hesel kontrolní mechanismy?

Po skončení modulární výuky studenti na svých heslech pracují několik týdnů. S lektorem jsme jim k dispozici, a to jako konzultanti při osobních setkáních nebo online přes MS Teams. Důležitou součástí práce na heslech je prostředí takzvaného Pískoviště, což je takové tréninkové prostředí v rámci Wikipedie sloužící k průběžnému ukládání rozpracovaných článků, a tedy také ke kontrole a zpětné vazbě ze strany lektorů. Pískoviště studenti využívají a postupně v něm tvoří své texty. Je to takové neveřejné cvičiště.

Po odevzdání všech hesel je jako první kontroluji já. Ve své zpětné vazbě se zaměřuji hlavně na práci se zdroji, na zvládnutí citační gramotnosti a na jazykovou a stylistickou rovinu. Kontrola ze strany lektora Wikipedie je zaměřená na strukturu článků a na správnost uvádění odkazů a prolinkování do jiných částí Wikipedie. Poté, co studenti udělají opravy a doplnění, opouštějí jejich články a hesla Pískoviště a stávají se součástí otevřené Wikipedie. Spolupracovníci Wikipedie, takzvaní wikipedisté, potom při čtení nových hesel a článků upravují, co je třeba, tak jako u jiných běžně vznikajících tematických hesel. Hotové články a hesla jsou také zveřejněny na portále Wikipedie nazvaném Mediální gramotnost.

Vytváření nových hesel je s informační vědou a knihovnictvím úzce provázáno, stejně tak s aplikační knihovní praxí. Jak se daří propojovat knihovní praxi s aktuálními tématy?

České knihovnictví má pro roky 2023 a 2024 mediální vzdělávání jako komunikační téma, jehož smyslem je propojovat akademickou sféru a knihovní praxi s aktuálními potřebami a výzvami veřejného prostoru. Právě jako součást této aktivity vznikl na české Wikipedii také portál Mediální gramotnost.

Jedním z cílů rozvoje mediálního vzdělávání z perspektivy českého knihovnictví a informační vědy je to, aby knihovníci a informační specialisté přispívali k otevřenému vědění garantovanému kurátorskou a kvalifikovanou prací s odbornými zdroji a informacemi. Proto je záměrem doplňovat či revidovat portál z hlediska pojmů a témat vztažených k mediálnímu vzdělávání a mediální a informační gramotnosti. A protože Katedra informačních studií a knihovnictví je pregraduálním pracovištěm budoucích knihovníků, knihovědců a informačních specialistů, přihlásili jsme se k účasti na budování portálu právě prostřednictvím aplikační roviny předmětu Psaní odborných textů, tedy modulárním kurzem (projektem) Píšeme Wikipedii.

Jak dlouho vytvoření jednoho hesla nebo článku trvá?

Od zadání až po umístění na otevřeném portálu Mediální gramotnosti v rámci Wikipedie trvá šest týdnů až dva měsíce, vždy vzhledem k tematické náročnosti článku a míře potřebných oprav po zpětných vazbách.

Obrazové materiály má na starosti také KISK?

Pokud se autoři článku, tedy – studenti, rozhodnou, že součástí článku bude obrázek, musí do textu vložit takový, který je již nahrán v úložišti Wikimedia Commons a splňuje licenci pro používání zdrojů v otevřeném znalostním prostředí. Je ale možné, že k danému tématu žádný vhodný obrázek v úložišti není. V tom případě studenti do úložiště nahrají vlastní obrázek, a ten poté z úložiště vkládají do svého článku na Wikipedii. Podmínkou pro nahrávání vlastního obrázku je vlastnit k němu autorská práva, případně mít obrázek, který student sice nevytvořil, ale má svolení autora k jeho vložení do Wikimedia Commons. Ten, kdo chce nahrávat do článků na Wikipedii své obrázky, musí být do Wikipedie přihlášen. Nahrávat lze pouze takzvané svobodné obrázky – podrobnosti k této agendě jsou k dispozici v metodice práce s obrázky na stránkách Wikipedie.

Můžete uvést příklady, jaká konkrétní hesla jste už zpracovali?

V kurzu jsme vytvořili nebo zrevidovali přes 40 hesel nebo článků. Všechny jsou součástí otevřené encyklopedie a studenti za svoji pečlivou práci zaslouží pochvalu. Z hesel, která jsou aktuální, oborová a zároveň transdisciplinární, a tedy využitelná pro různé cílové skupiny uživatelů Wikipedie, bych ráda uvedla například tato: Kritická gramotnost, Rabbit Hole (Králičí nora), Hate Speech (česky nenávistný projev), Reuters, Technologická singularita, Měsíc hrdosti LGBT+, Alternativní zpravodajský web, Digitální hygiena, Mediální obraz a další.

Jaký tým lidí Wikimedii utváří? Potkáváte se někdy osobně, nebo jste spolu ve spojení jen prostřednictvím e-mailů?

Spolupracuji konkrétně se dvěma jeho členy: s hlavním metodikem a lektorem Pavlem Bednaříkem a lektorem Jaroslavem Maškem. Potenciálně jsou wikipedisty, tedy těmi, kdo se starají o kvalitu článků a podílejí se na aktivitách Wikipedie, také studenti KISKu, kteří prošli mým kurzem. V závěru kurzu projevila zájem spolupracovat s Wikimedií více než polovina studentů. S kolegy lektory se setkávám online v rámci konzultací a řešení projektů a aktivit mediálního a digitálního vzdělávání, s kolegou Jaroslavem Maškem nás opět čeká společná výuka. Osobně se potkáváme i na odborných akcích – například v polovině září v panelu věnovaném mediálnímu a digitálnímu vzdělávání, který jsem společně s dalšími experty garantovala na konferenci Knihovny současnosti 2023 v Olomouci.

Česká verze Wikipedie vznikla před jednadvaceti lety. Jak často ji používáte, ať už při práci či osobním vyhledávání informací?

S Wikipedií pracuji jako uživatel v posledních letech především tehdy, když jako turistka a cestovatelka navštěvuji různá místa a dohledávám si k nim informace, které mě o daném místě zajímají. Občas používám Wikipedii také jako rozcestník ke zdrojům v rámci své odborné práce nebo výuky.

Není vám někdy coby vystudované filoložce líto, že současní studenti k vyhledávání nevyužívají encyklopedických svazků v knižní podobě, jak to ještě před digitalizací zdrojů bylo běžné?

Současní studenti humanitních věd i dalších vědních disciplín ke studiu tištěné zdroje a prameny stále využívají. Díky rozšiřující se digitalizaci však mají v současnosti možnost dostat se k obrovskému množství zdrojů v digitální formě, a to přes ezdroje.muni.cz, rozhraní digitálních knihoven nebo na speciálních oborových rozcestnících a úložištích, jakými jsou například Europeana nebo její česká odnož Manuscriptorium. Tyto zdroje mohou nejen číst, tedy si je zobrazit na svých ICT zařízeních, ale mohou je také poznámkovat, řadit do kolekcí a vytvářet z nich nové zdroje informací a znalostní platformy. Jako digital natives mají tedy příležitost kombinovat své offline a online zdroje poznání. A právě k takto pojaté odborné práci studenty na Katedře informačních studií a knihovnictví vedeme.

Článek vznikl pro web Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a autorem je Markéta Stulírová.