Článek
Tři malby vlastní Národní galerie v Praze, jednu Muzeum umění Olomouc a zbylé čtyři jsou v soukromých sbírkách.
Nyní se po letech opět setkávají dva z nich. Obraz Svatý Václav dává kácet pohanské modly a stavět křesťanské kostely je součástí stálé expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci, ale až do 24. 11. 2024 zde bude výjimečně k vidění společně s dílem Svatý Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie, které je v soukromé sbírce a veřejnost má téměř mizivou šanci jej spatřit.
Svatý Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie v Obrazárně Arcidiecézního muzea Olomouc, FOTO: MUO - Markéta Lehečková
Obě malby spojilo restaurování v ateliéru Šárky a Petra Bergerových v letech 2021 a 2024. Nyní vytvořily společně malou expozici, kterou doplňuje dokumentace restaurátorských prací a také oslavný spis k poctě sv. Václava D. Wenceslao Bohemorum duci ac martyri inclyto sertum […] z let 1643–1644, který je zapůjčený z fondu knihovny Strahovského kláštera v Praze.
Soubor dvaatřiceti lunet inspirovanými legendou sv. Václava vytvořil Karel Škréta se svými spolupracovníky v letech 1641–1643 pro ambit kláštera bosých augustiniánů v Praze na Zderaze, který byl v baroku centrem svatováclavského kultu. V době josefinských reforem však byla díla rozprodána. „Podobu nedochovaných maleb si dnes lze částečně představit díky mědirytovým ilustracím zmíněného oslavného spisu – legendy o sv. Václavovi, sepsané převorem kláštera P. Aegidiem a s. Joanne Baptista a současně ideovým tvůrcem obrazového souboru,“ popsala Helena Zápalková, kurátorka Muzea umění Olomouc.
Restaurování obrazu Svatý Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie
Kaple musela ustoupit mostu
Jednotlivá plátna financovali různí donátoři. V pořadí desátou malbu z celého cyklu – Sv. Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie– objednal a zaplatil tehdejší primátor Starého Města pražského Václav Vořikovský z Kunratic. Na obraz nechal namalovat dokonce vlastní vinici spolu s vinařskou kaplí sv. Máří Magdaleny z roku 1635, za níž lze rozpoznat siluetu svatovítské katedrály nebo věže Strahovského kláštera. Kaple stojí dodnes u Vltavy v sousedství mostu Svatopluka Čecha, dnes však na jiném místě než původně – v roce 1956 byla jako vůbec první historická stavba v Čechách přemístěna z původního místa o zhruba 31 metrů směrem k řece, protože bránila rozšíření křižovatky a tramvajové trati.
Detail obrazu Svatý Václav okopává vinici, lisuje mešní víno a peče hostie, na kterém je vidět dnes přestěhovaná kaple i svatý Václav okopávající vinici.
Bosí augustiniáni byli italskou kongregací, která do Prahy přišla po Bílé hoře. Když si měli v roce 1623 vybrat z míst nabízených císařem Ferdinandem II. ke svému usazení, zvolili starobylý kostel sv. Václava s farou, školou, zvonicí a hřbitovem na Zderaze, naposled spravovaný utrakvisty. Tento jejich výběr byl dán zde existujícím svatováclavským kultem a památkami, i doporučením olomouckého kanovníka Jana Arnošta Platejse z Plattenštejna, který se stal v roce 1629 proboštem kapituly a roku 1636 dokonce kapitulou zvoleným olomouckým biskupem. Volba však nestihla být v Římě potvrzena, protože Jan Arnošt v roce 1637 zemřel.
Dva obrazy Karla Škréty v Obrazárně Arcidiecézního muzea Olomouc, FOTO: MUO - Markéta Lehečková
