Článek
Mor se nám sice vymýtit podařilo, avšak přišly nové nemoci, které postihují lidstvo i v současnosti. Před více než sto lety to byla španělská chřipka a zcela nedávno covid. A právě na něj reaguje monumentální dílo Fuscum Subnigrum slovenského umělce Marka Kvetana. Obří nápodoba barokního morového sloupu dominuje sekci Momenty výstavy Trienále SEFO 2024.
Marek Kvetan: Fuscum Subnigrum
Kvetan ve svém díle vycházel z morového sloupu, který v roce 1723 vztyčili ve slovenských Košicích. Tento sloup je známý bohatou figurální výzdobou, je doslova posetý barokními andílky a nechybí ani sochy svatých Josefa, Šebestiána a Ladislava. Na vrcholu sloupu pak stojí socha Panny Marie.
Umělec sloup o tuto výzdobu očesal a zůstalo torzo zbavené krusty náboženské ikonografie. Celé dílo působí jako mohutná kulisa, která zůstala třeba po filmařích. Tento dojem z náhražky a markýrování skutečnosti podtrhuje i použitý materiál, kterým je laminát.
Fuscum Subnigrum rozsekává výstavní sál Trojlodí v Muzeu umění Olomouc v jeho první třetině a návštěvník jej nemůže minout bez povšimnutí.
Padlý sloup zbavený výzdoby se tak stává univerzálním památníkem všem epidemiím, které lidstvo zažilo a ještě zažije. Svou neurčitostí postavenou na dobře zažitých tvarech vyvolává nervozitu až úzkost a hrůzu. Dílo mimo jiné klade palčivou otázku, zda jsme schopni a ochotni v dnešní době vytvářet podobně silné monumenty vztahující se současným problémům lidstva.
Marek Kvetan: Fuscum Subnigrum
Marek Kvetan: Fuscum Subnigrum
