Článek
Vydejme se společně zpátky proti proudu času a zkusme se podívat, jak to všechno bylo, když ne určitě, tedy alespoň pravděpodobně…
Poslední bitva vzplála
Střet u Křeče na Černovicku, na předělu Vysočiny a jižních Čech, je považován za poslední bitvu husitských válek. Táborské oddíly, které se vydaly na pomoc obležené Lomnici nad Lužnicí, byly při návratu napadeny vojskem Oldřicha II. z Rožmberka a Menharta II. z Hradce. Spojilo se tak zdánlivě nespojitelné. Kališnický Menhart a katolický Oldřich společně rozprášili poslední zbytky husitských houfů. Nakonec, oba byli Vítkovci, tak se jistě domluvili. Táborité měli asi 400 mrtvých, ztráty na straně vítězů nejsou uváděny.
Vypálení kostela v Černovicích, 18. srpna 1435
Během tohoto dne se situace podstatně změnila, a to v neprospěch Táboritů. Asi již během tohoto dne, možná, že záhy po opuštění Deštné, byli dostiženi pronásledovateli a celý pochod se změnil v prudké ústupové boje.
Je dosti pravděpodobné, že s tím souvisí i vypálení a devastace kostela v Černovicích, kam táborský oddíl dospěl někdy během dopoledne 18. srpna 1435. Zničení černovického sakrálního objektu nelze vysvětlit pouze známou táborskou nevraživostí vůči kultovním stavbám, ale spíše případným pokusem učinit z něho narychlo opěrný, obranný bod. Jeho realizace se však patrně nezdařila, husité byli silou vytlačeni z obce a za pokračujících bojů zahnuli prudce k západu, směrem k Táboru…
Lze uvést zmínku z listiny Oldřicha z Rožmberka, kterou potvrzuje a obnovuje obyvatelům svých Černovic právo královské, jež jim dal jeho otec Jindřich. Tuto starší listinu Černovičtí ztratili tím způsobem, „že jim ten list vzat jest na kostele v Černovicích od nepřátel táborských a jiných, když jsú v městečko vpadli a kostel vybili“, jak doslovně stojí v naraci dokumentu.
O čem hovoří prameny?
Až v díle mistra Prokopa Lupáče z Hlaváčova, zvaném „Rerum bohemicarum ephemeris sive Kalendarium historicum“, vydaném roku 1584, nacházíme stručnou, leč nesmírně cennou zprávu o bitvě, kterou snad můžeme ztotožnit se srážkou u Křeče. Poprvé je ona událost také přesně datována, a to k 19. srpnu 1435.
Vyslání pomoci
Ještě před zahájením bitvy se k Táboru prodral posel se zprávou o situaci. Táborští vyslali směrem k obleženému oddílu pomoc v počtu asi 300 mužů, ale tu rožmberští objevili a rozprášili.
Osudová planina u Křeče
Zde se panským a snad i budějovickým městským oddílům podařil na otevřené planině u křečského kostela někdy kolem poledne obkličovací manévr, který husitům definitivně uzavřel možnost pokračovat v cestě na Tábor. Nelze vyloučit ani úvahu, že pro toto vyvýšené dominantní místo se posléze rozhodli sami husité, kteří opřeli svou rychle zbudovanou vozovou hradbu právě o křečský kostel. Situace táborských nebyla jednoduchá. Vozová hradba poblíž kostelíka ve vesnici Křeč sice poskytovala ochranu, bitva se ale vedla palnými zbraněmi a došlo i na boj z blízka.
Ztracený boj, 19. srpna 1435
Před půlnocí osudného dne se podařilo útočníkům vozovou hradbu prolomit a proniknout dovnitř. V boji muže proti muži pak byl úderný oddíl husitů po půlnoci 19. srpna 1435 zničen. Odhaduje se, že padlo nejméně 400 mužů a dalších 400 bylo zajato.
Důsledky bitvy
Pro Tábor šlo o drtivou porážku – oddíl představoval poslední údernou sílu, kterou mohli tamní husité vyslat za hradby. Po jeho zničení v bitvě u Křeče aktivita husitů značně ochabla a 12. listopadu padla i devět měsíců obléhaná Lomnice nad Lužnicí. Mnozí táborští husité začali přemýšlet o vyjednávání s Rožmberky. Porážka, po níž následovala ztráta Lomnice nad Lužnicí a Kamenice nad Lipou, znamenala zničení mocenského jádra radikálního husitského křídla.
Památník u Křeče
Kamenný památník ve tvaru kalicha byl na místě bitvy u cesty z Černovic do Křeče odhalen na její výročí v roce 1935.
A na závěr?
O husitství nikdy nebudeme vědět všechno, ale něco přece jen. Šest set let je hodně dlouhá doba, aby ledacos neuteklo a nezmizelo v toku dějin. Takže? Bylo, nebylo, dávno tomu. A jestli bylo, tak potom hned za humny…
Literatura:
Turek, J. - Černovice rok po roce 1178-2006
Čornej, P. - Světla a stíny husitství
Čornej, P. - Husitská revoluce: příčiny, průběh, výsledky
Konáš, J. - Důvěrná zpráva o Janu Žižkovi
Vavřinec z Březové - Husitská kronika
kolektiv - Ze starých letopisů českých
kolektiv - Ze zpráv a kronik doby husitské
Rokyta, J. - Násilí v husitských Čechách mezi lety 1418-1422
MUNI - Historické prameny na dosah
Cikhart, R. - Minulost Táborska
Cikhart, R. - Poslední bitva táborská, Jihočeský sborník historický, 1935
Sborník - Husitský Tábor
