Jak zachytit dešťovou vodu? Postavte si přístřešek

A my moc děkujeme, že svůj postup podrobně sepsali a my se s vámi o něj můžeme podělit:

Na naší komunitní zahradě Malackova v Rosicích jsme řešili problém s  vodou. Zalévat vodou z vodovodního řádu nám nepřijde praktické ani ekonomické a ani dobré pro rostlinky. Potok či rybník poblíž nemáme a  studna je mimo naše možnosti, jelikož pozemek máme pouze v pronájmu. Rozhodli jsme se tedy využít dešťovou vodu, ale zde vyvstal problém, jak ji sbírat. Střecha našeho domečku na nářadí není dostatečná. Napadlo nás tedy spojit dvě užitečné věci dohromady, a to postavit si přístřešek, kde se můžeme v případě nepříznivého nebo naopak příliš slunečného počasí schovat a zároveň z plochy jeho střechy sbírat dešťovou vodu. Níže uvedený popis naší stavby rozhodně neberte jako přesný návod, ale spíše jako inspiraci, jak lze sbírání vody řešit.

Je vhodné maximálně využít možnosti, jaké vám vaše zahrada nabízí, a  také schopnosti vašich spolupracovníků. My už měli na zahradě postavený domek na nářadí, tedy přístřešek jsme postavili vedle něj, aby voda z  domku byla také zachytávána. Naši kluci mají potřebné vybavení, umí pracovat se dřevem, tudíž jsme se rozhodli přístřešek postavit jako pergolu z dřevěných trámů. Nejprve je nutné si vše pečlivě rozměřit, ideálně udělat si nějaký náčrtek nebo výkres a spočítat si materiál tak, aby vám vyšel. Počítejte s tím, že se něco nepovede na poprvé nebo že byla chyba ve výpočtu. Je lepší vzít raději o trám více a případně jej využít v budoucnu na něco jiného, než jet znovu na pilu pro jeden trámek, kvůli kterému nemůžete dokončit stavbu. My jsme se rozhodli pro půdorys 9×3 m a výšku 2,2 m, a na to si objednali na pile tento materiál:

Než nám materiál přivezli, udělali jsme kotvení přístřešku do země. Nejjednodušší způsob je zabetonovat patky pro každý sloup do země. Lze samozřejmě využít i jiné způsoby, například zemní vrut, nebo udělat obvodovou zídku a do ní patky zašroubovat. Pro každou patku jsme si tedy vyvrtali otvor o průměru 25 cm do hloubky 50 cm a do něj jsme vložili námi vyrobenou patku z profilu U80 s navařenou trubkou. Otvor jsme poté zalili betonem s kameny.

Než nám beton přes týden vytvrdl, tak naše ženy natřely všechny trámy. Napřed impregnací a poté tenkovrstvou lazurou ve dvou nátěrech. Poté začala vlastní stavba přístřešku. Využívali jsme klasické spoje přeplátováním a zadlabávání trámů do sebe. Ze zbylého dřeva jsme nakonec udělali zavětrování („šibenice“), ale hodilo by se, aby bylo častější než na každém druhém sloupu. Poté už se jen zatřela místa, kde jsme řezali trámy, a konstrukce byla hotová.

Pro sbírání vody jsme vybrali nejlevnější variantu, a to pomocí plachet s otvorem uprostřed. Plachty jsme nechali vyrobit na zakázku z  kašírované folie o hmotnosti 250g/m² s oky po 0,5 m po celém obvodu a se zalaminovaným okrajem otvoru o průměru 75 mm uprostřed – cena byla cca 1 700 Kč/ks při rozměrech 3×5 m. Otvor jsme měli původně navržený na systém trubek TH75 (kanalizační trubky o průměru 75 mm), ale nakonec jsme použili systém HT110 (průměr 110 mm).

Průměr 75 mm je pro sbírání dostačující, ale počítalo se s tím, že koleno provlečeme otvorem a „zasekne se“ v otvoru o lem. To ale nefungovalo, lem je příliš malý. Proto jsme použili HT110, nastříhali po cca 1 cm celý obvod otvoru a pomocí zátky připevnili koleno k plachtě (viz obrázek). Původně jsme do zátky vyvrtali pouze otvory o průměru 8  mm jako hrubý filtr, ale to se neosvědčilo, jelikož se zátka brzy zanesla spadaným listím. Udělali jsme tedy úpravu. Do zátky se vyřízl velký otvor a do něj jsme na silikon přilepili malý plastový květináč s  otvory, který teď funguje jako hrubý filtr. Uchycení kolena v plachtě pouze pomocí zátky není tak pevné, jak by se mohlo zdát, museli jsme otvor v plachtě vyztužit pomocí plechového mezikruží. Kdybychom to dělali znovu, tak bychom nechali otvor v plachtě o průměru 75 mm a přímo na otvor bychom nalepili pomocí silikonu plechové mezikruží s vnitřním průměrem 75 mm a venkovním alespoň 250 mm, které lze vyrobit nůžkami na plech z pozinkovaného plechu o tloušťce 0,5 mm.

Poté by šla využít varianta spojení kolena s plachtou pouhým provlečením kolena touto vyztuženou dírou a drželo by pouze za lem. Celé spojení kolena a plachty jsme pečlivě zatěsnili silikonem pro venkovní použití. Lze také použít nějaký střešní tmel např. na okapy, abychom pod pergolou neměli loužičky po každém dešti.

Natahování plachet na konstrukci je nutné provádět alespoň ve dvou lidech. Je dobré, pokud používáte více jak jednu plachtu, dát dostatečné překrytí mezi plachtami tak, aby do konstrukce nezatékalo. Plachty jsme ke konstrukci přichytili vruty přes střešní latě tak, aby vruty vždy prošly přes okované oko v plachtě. Drží to, ale pokud dojde například k  ucpání filtru a plachta se naplní vodou, začne se i tak vytrhávat. Patrně by bylo vhodnější plachtu udělat o 10 cm delší na každé straně, než je konstrukce, a „omotat“ plachtu kolem střešní latě předtím, než se připevní ke konstrukci. Také je vhodné dát do plachet nějaké závaží. My jsme použili dlažební kostky, poté se plachty při větru tolik nehýbou.

Sesbíranou vodu je nutné někde uskladnit. My jsme se rozhodli pro IBC kontejnery (nádrže) o kapacitě 1000 litrů. Původně jsme počítali se 4  kusy vedle sebe, ale nakonec se nám jich sešlo 6. Tolik nádrží vedle sebe by už zabíralo mnoho místa, a tak jsme se rozhodli je dát do dvou řad po 3. Zde jsme však narazili na problém. IBC kontejnery mají na výšku skoro 120 cm a my jsme postavili pergolu 220 cm. Proto jsme museli dřevěněné palety IBC kontejnerů snížit. I tak to na výšku vyšlo dosti na těsno a ani nemůžeme využít plnou kapacitu horních nádrží. Pokud se také rozhodnete dávat IBC kontejnery na sebe, počítejte s tím, že konstrukce by měla být minimálně 250 cm vysoká, ideálně 270 cm a více. Ještě malé upozornění, nosnost nádrže je něco přes jednu tunu, takže jdou dát jen dvě na sebe. Třetí nádrž už by vám tu spodní rozbila.

Nádrže jsme usadili na vyrovnaný a zhutněný terén s cca 8 cm silnou vrstvou štěrkového lože, které jsme také zhutnili pomocí vibračního pěchu. Štěrkové lože jsme pomocí latě vyrovnali tak, aby bylo vodorovné v  obou směrech. Přeci jen všechny nádrže dohromady po naplnění budou mít hmotnost přes 6 tun a na nerovném a nestabilním podloží by se mohly převrhnout a napáchat škody. Štěrk pod nádržemi navíc zabrání rychlé hnilobě dřevěných palet a lépe absorbuje vodu v případě přetečení nádrží. S přetečením nádrží je nutné počítat, může se stát, že při vydatném dešti bude kapacita nádrží překročena. My to vyřešili tak, že horní víka nádrží nejsou pevně dotažená, ale pouze nasazená, takže voda v  případě nouze může přetéct, ale přitom nám zbytečně do nádrží nepadají nečistoty. Navíc, povolená víka pomáhají s vyrovnáváním tlaku tím, že umožní vzduchu volně proudit z nádrží a do nádrží. Pozor však u spodních nádrží. Zkontrolujte, že povolené víko není přitlačené zpět naplněnou horní nádrží! Nám se to tak stalo, tudíž jsme museli do boku nádrže vyvrtat díry, do nich dát průchodku a hadicí udělat přepad.

Nakonec už jen zbývá vše propojit tak, aby systém fungoval. Z plachet vodu vedeme pomocí 1“ hadice, která naschvál není zcela napnutá, aby se při prudkém větru nevytrhla z uchycení na plachtě. Původně jsme měli hadici zapojenou na průtokový závlahový filtr 1“ se sítkem 100μm a dále pomocí PP hadice o průměru 25 mm a šroubovacích spojek jsme měli udělaný zbylý rozvod vody. Tento filtr se však neosvědčil, jelikož vyžaduje dostatečný tlak vody. Pouze gravitací vyvolaný tlak není dostatečný, takže se filtr snadno ucpe jemným prachem (blátíčkem) a pylem ze stromů. Proto jsme si vyrobili nový filtr z desetilitrového kanystru na benzín.

Do kanystru jsme vložili nerezové sítko s oky 0,5 × 0,5 mm tak, aby dno sítka bylo cca 5 cm ode dna kanystru. Hadice od plachet jsou do kanystru jen vloženy a zajištěny sponami, aby nevypadly. Po bocích kanystru jsme udělali otvory, kterými jde přečištěná voda do nádrží. Počítejte s tím, že pokud do filtru přivedete dvě 1“ hadice, musí mít i  adekvátní odtok, tedy buď větší trubkou, anebo dvěma 25 mm PP trubkami, jako máme my. Spotřeba PP trubek, spojek, „T“ kusů a šroubovacích kolen závisí od způsobu zapojení, ale počítejte, že na každou nádrž budete potřebovat speciální redukci S60×6 na 1“, která se připevňuje rovnou na ventil nádrže. Pozor, do této redukce nelze přímo zašroubovat koleno nebo „T“ kus, protože je ventil nádrže „utopený“ pod hranou nádrže! My jsme to řešili tak, že do redukce S60×6 na 1“ jsme dali 1“ spojku a hned na ni 1“ vsuvku, do vsuvky pak lze instalovat koleno nebo „T“ kus. Po propojení všech ICB kontejnerů dohromady pomocí šroubovacích spojek jsme nakonec potrubí umístili zpětnou klapku tak, aby voda vytékala pouze směrem ven, za ní jsme umístili jemný závlahový filtr a nakonec domácí vodárnu.

Díky použití vodárny můžeme zalévat i vzdálenější kouty zahrady. Jelikož většinu zahrádek máme asi 15 metrů daleko, vykopali jsme v zemi strouhu, do které jsme položili další PP trubku a zakončili ji kulovým ventilem, abychom nemuseli chodit pro vodu tak daleko.

Tento systém sice má své mouchy, ale za dvě sezony používání se nám zcela osvědčil. V České republice je průměrná roční srážka 700 mm, tedy z  každého 1 m² plochy, ze které budete sbírat vodu, je to 700 litrů vody za rok. Což se zdá asi hodně, ale když se vezmou v úvahu pouze srážky přes jaro a léto, tedy v sezoně, a k tomu se vezme frekvence zalévání, považuji jako minimum 1 m³ nádrže na každých 10 m² plochy, ze které se sbírá voda. My vodu využíváme pro obdělávání cca 450 m² zahrady a těch 6  m³ vody nám přijde plně dostačujících. Jediná velká nevýhoda je, že plachty neunesou tíhu sněhu a na podzim je musíme vždy svěsit a na jaře je znovu upevňovat. Přes zimu však plachty využíváme například na zakrytí zahradního nábytku.

Prostor pod pergolou lze samozřejmě dále využívat, my jsme si jej vydláždili a při společných akcích slouží jako přístřeší a zázemí pro občerstvení.

Jak jsem zmínil na začátku, neberte tento článek jako doslovný návod, ale spíše jako inspiraci. Vodu lze zachytávat i jinými způsoby, které jsou i trvanlivější, například na pergolu dát plechovou střechu nebo kanadský šindel a sbírat vodu pomocí okapů. Poté se nemusíte trápit sundáváním plachet na zimu, ale zase musíte vzít v úvahu tíhu sněhu a  pergolu více naddimenzovat. Doufám, že vám toto pomůže zlepšit podmínky i  na vašich zahrádkách.

S pozdravem, tým z komunitní zahrady Malackova Rosice!

A my děkujeme jak všem z Rosic za sdílení svých zkušeností, tak společnosti Kaufland za dlouhodobou podporu komunitních zahrad a dalších sousedských projektů.