Článek
Mám kolem sebe lidi s různými preferencemi, co se kávy týče. Pijí malé espresso se studeným mlékem v konvičce vedle, macchiato s kapkou mléčné pěny v malém hrníčku, cafe latte v pořádné sklenici, filtr z V60 nebo rozpustné kafčo zalité horkou vodou z konvice. Bez cukru, s cukrem bílým, tmavým, ochucenými sirupy a dokonce i s medem.
Sama mám nejradši cappuccino a občas si vychutnám i rozpustné. Vyzkoušela jsem kdejakou kávu. Některé druhy kávy mi vyloženě nechutnají, jiné si občas dám.
Ale nenapadlo by mě někoho za jeho oblíbenou kávu urážet, ponižovat ho a přemlouvat, ať se na to vykašle a začne pít kávu „jako člověk“.
Mléko i cukr prý kávu zničí
Na internetu jsem už urážení za oblíbený druh kafe zažila, a slyšela jsem, že i v některých kavárnách je kvůli tomu obsluha na lidi nepříjemná. I tak mě překvapilo, když jsem se s kávovou šikanou setkala osobně.
Na jisté společenské události jsem si od obsluhy objednala cappuccino. „Víš to jistě?“ přišla odpověď a k ní pohrdavě nadzdvižené obočí. Když jsem odpověděla, že to vím jistě, spustil se proud keců. „Na cappuccino je tato káva příliš výběrová, vzácná a luxusní! Mlékem se nenávratně zničí a totálně se zahubí její nadpozemská chuť!“
To nevadí, že mi filtrovaná káva nechutná, stejně si ji musím dát. Protože cappuccino pijou jenom barbaři s nevytříbenou chutí. K filtrované kávě je třeba se propít – a začít s tím hned teď. A nakonec přišla trocha citového vydírání: „Láme mi srdce takovou kávu zničit!“ Následoval zmučený pohled na krabici s mlékem.
Cukr mi samozřejmě ani nikdo nenabídl, protože to je v elitních kávových kruzích zabiják chuti číslo dvě, ale naštěstí nesladím. Na svém cappuccinu jsem trvala i přes agresivní nesouhlas a nakonec jsem ho dostala, ale popravdě jsem si ho tentokrát moc neužila. Z těch keců okolo, ponižování a nepřijetí mých preferencí mi trochu zhořklo.
Příjemný rituál a únik od starostí
Pití kávy vnímám jako příjemný rituál, chvilky odpočinku, úniku od starostí a uvolnění o samotě, nebo příjemnou záminku ke společenským setkáním („zajdeme na kafe?“). Chuť a vůni kávy si užívám po svém a nemyslím si, že by jedna káva měla chutnat všem, ani že existuje jediná správná příprava kávy.
Řešit, že člověk s určitou preferencí, která se liší od té mé, je podřadný pitomec, tenhle rituál ničí a krade mu jeho kouzlo. Mnohem víc než mléko nebo lžička cukru.
Starejte se o svůj hrnek
A tak těmto agresivním kafíčkářům vzkazuji, dejte mi pokoj. Chybí vám trocha tolerance a respektu. Chtělo by na tom pracovat, jinak lidi s jinými preferencemi s vámi rozhodně na kafe nezajdou a stanete se na společenských událostech jen otravnými postavami s nálepkou „agresivní kafíčkář“.
Já si budu pít, co mám ráda, a když mi něco nechutná, protivnými kecy to nezměníte. Ani není důvod, proč byste měli, je to můj hrnek kávy. Starejte se o ten svůj.
