Článek
Podle restitučního zákona, který v roce 2012 schválila vláda Petra Nečase, mají církve do roku 2042 dostat od státu celkem 59 miliard korun. Jde o finanční kompenzaci za majetek, který nemohl být církvím z různých důvodů vrácen. Stát peníze postupně splácí každý rok, ale nesplacená částka se pravidelně valorizuje o celou míru inflace.
A právě v této valorizaci spatřuji problém. Zatímco běžní lidé, firmy i důchodci musí s inflací bojovat svépomocí, církve nemusí dělat nic a jejich peníze hodnotu neztrácí. Církve v podstatě využívají stát jako dokonalý spořící účet.
Miliardy církvím navíc
Čísla hovoří sama za sebe. Redakce iDnes.cz si od Ministerstva financí vyžádala údaje o valorizaci zůstatku a platbách církvím za poslední dvě období. V roce 2023 byla zbývající finanční částka náhrady zhodnocena o 1,76 miliard Kč (využila se inflace za rok 2022 ve výši 3,8 %) a v roce 2024 činí zhodnocení 6,88 miliard Kč (při inflaci za rok 2023 ve výši 15,1 %).
K tomu navíc církve dostávají i další peníze, konkrétně jde o samotné splátky náhrad a také zatím stále mají nárok i na příspěvky od státu na činnost. Pro zmíněný rok 2023 činila roční splátka 2,4 miliardy Kč a příspěvek na činnost 0,87 miliardy Kč. Obdobné částky pak církvím náleží také za letošní rok.
Celkem si tedy církve za poslední roky přišly na více než 14 miliard Kč. Jen samotné valorizace za dva roky dohromady činí 8,64 miliard Kč, přičemž se budou propisovat a kumulovat i do budoucna, protože se tím zvyšuje základ pro budoucí valorizace.
Když vláda loni jednorázově snížila mimořádnou valorizaci důchodů, argumentovala hrozícími hospodářskými škodami. Roli hrála částka zhruba 20 miliard Kč a také se hovořilo o tom, že problémem je právě kumulace této částky do dalších let. Stejně vláda argumentovala u Ústavního soudu, který jí dal za pravdu.
Nepochopitelný dvojí metr
V případě církví se ale nic neděje, přestože nejde o částky, které by byly třeba o řád nižší. Jde o miliardy korun, které stát navíc vyplácí jen kvůli vysoké valorizaci. Jenže na rozdíl od důchodců tady podle vlády o hospodářskou škodu nejde. Přitom situace je velmi podobná.
Ten dvojí metr mě trápí a připadá mi nespravedlivý. Všichni se musí uskromňovat, zvyšují se daně, banky a energetické firmy loni platily mimořádnou daň z nečekaných hospodářských zisků, v plánu je i další zpomalení růstu důchodů, které vláda připravuje v rámci důchodové reformy. Ale církve? Ty stojí zcela mimo systém a politici kolem nich jen opatrně našlapují.
Přitom by dávalo smysl, kdyby se valorizace církevních náhrad alespoň dočasně pozastavila, než se inflace opět sníží, ušetřily by se tím vysoké miliardy korun. Nebo alespoň církevní představitelé by mohli dojít k závěru, že se těchto valorizací dočasně vzdají či si je nechají snížit, aby byli solidární s ostatními. Je mi ale jasné, že toto jsou naivní představy.
Zdroje:
iDNES.cz
