Článek
Možná se nám to bude zdát jako špatný vtip. Alkohol přece do rukou dětí a mladistvých nepatří. To ostatně hlásá nápis v každém obchodě: Prodej alkoholických nápojů mládeži do 18 let zakázán. Jenže v minulém století nebylo obecné povědomí o alkoholu tak špatné, jaké ho máme my dnes. Ve Francii, která je považována za vinnou velmoc, to bylo v minulém století úplně běžné. Děti tam mohly pít alkohol, zejména pak víno, zcela běžně.
Mohly ho během vyučování vypít dokonce i půl litru. A důvod byl prostý. Alkohol zahřívá organismus, a tak je to účinná obrana proti případnému nachlazení či rýmě. A také převládal názor, že alkohol obsažený v nápojích zabíjí mikroby, takže tím dítě ochrání před případnými nemocemi. K pití alkoholu tak děti pobízeli jak rodiče, kteří jim tyto alkoholické nápoje balili do školní aktovky, tak učitelé.
V takovém množství se mohl alkohol ve francouzských školách konzumovat až do roku 1956. Víno mohlo být nahrazeno ciderem nebo pivem. To hodně záleželo na tom, v jakém francouzském regionu se taková škola nacházela. Některé školy třeba i určitý alkoholický nápoj zakázaly, a tak jej rodiče nahrazovali jiným. V praxi platilo, že francouzské děti pily alkohol od třinácti let, někde i dříve. Teprve zákon z roku 1956 posunul hranici pití alkohol na čtrnáct let. Mladší děti pak pily zejména vodu, starší si mohly o přestávkách a při obědě dále dopřávat alkoholu. Omezeno ale bylo i množství. Během vyučování mohly vypít maximálně osminu litru, tedy přesně 125 mililitrů.
Bylo to období, kdy obchod s alkoholem ve Francii jen kvetl. A tak bylo omezení negativně přijímáno jednak obchodníky, kteří by zákazem či omezením alkoholu přišly o podstatnou část svých zisků, jednak ale i školami a úřady samotnými, které trvaly na tom, že není možné dětem ze dne na den zakázat alkohol. Jsou na něj totiž zvyklé prakticky od mala a každý den, a tak by to u nich mohlo vyvolat negativní reakce, případně i abstinenční příznaky. Omezení z roku 1956 tak nebylo možné uplatnit v celé Francii najednou, zavádělo se postupně. Závislost dětí na alkoholu ale byla tak závažným problémem, že se i nadále pokračovalo se snižováním povolených denních dávek.
Pití alkoholu mělo za následek i to, že děti v lavicích usínaly, nesoustředily se, nedávaly pozor. Začalo se proto s propagací mléka, které mělo pozornost dětí udržet. Jenže to nebyla snadná cesta. Definitivní zákaz pití alkoholu na školách u dětí starších čtrnácti let přišel až na počátku 80. let. Francouzské školy tak začaly propagovat abstinenci až v září 1981.
Dnes už víme, že alkohol do škol rozhodně nepatří, tím spíše do rukou dětí. Vytvářet u dětí závislost v takto raném věku byla chyba, které se Francouzi po desítky let dopouštěli a negativně tak poznamenali nejednu generaci školáků.
Zpracováno na základě:
