Článek
Zabijačka má v českých zemí dlouholetou tradici. Obvyklým termínem konání zabijaček byl vždy masopust, tedy doba před Velikonocemi, případně k tomu byl příhodný předvánoční čas. Při tomto procesu bylo tradičně prase zpracováno prakticky beze zbytku. Z rozporcovaného masa se při zabijačce vyrábí kvalitní domácí produkty, které jsme dnes zvyklí kupovat většinou průmyslově vyrobené.
Zabijačka měla ale kromě účelu předzásobení i jinou funkci. Protože bylo k porážce zvířete a následnému zpracování masa zapotřebí mnoho rukou, scházelo se na tyto akce širší příbuzenstvo, případně sousedé a další lidé z vesnic a obcí. Plnila tedy i funkci sdružovací. Na venkově a v malých městech bylo pravidlem pořádat zabijačky prakticky v každém domě. V posledních letech ale počet domácích zabijaček razantně klesá. Co je toho příčinou?
S moderní dobou totiž přišel ústup drobného hospodářství. Zvířata už u svých domů či statků chová dnes jen málokdo. Důvod je prostý. Vepřové maso je v současnosti velmi dobře dostupné u každého řezníka, v každém potravinovém obchodě či supermarketu. Lidé tedy nejsou nuceni se předzásobit. Pokud chtějí i v zimním období konzumovat vepřové maso, prostě zajdou do obchodu a koupí si ho. Je to pro ně tedy podstatné uspoření času, kterého je v dnešní hektické době všude málo.
Dnes o zabijačku v domácím prostředím jen těžko zavadíte. Novým trendem je však pořádání zabijaček prostřednictvím restauračních zařízení. Ty ve snaze nalákat zákazníka připravují pro něj velmi pestrý výběr jídel z takzvaných zabijačkových hodů. Řezníci se shodují, že zabijačky pro restaurace probíhají velmi podobně, jako probíhaly domácí zabijačky v minulosti, avšak řezníci mohou k přípravě masových zásob z poraženého zvířete využívat kuchyňské zázemí restaurace, což je pro ně velkým usnadněním práce a urychlením celého procesu.
Nevýhodou pro konzumenta je to, že za zabijačkové hody v restauraci zaplatí často přemrštěné částky. Restaurace, a je to pochopitelné, se na tom snaží vydělat. Zabijačkové hody berou jako něco exkluzivního a mimořádného, co je třeba hostům také pěkně opepřit vysokou cenou. Tradiční česká zabijačka však byla místem, kde se vyráběly kvalitní masové produkty za zlomek takových cen.
A co všechno můžeme na takové zabijačce ochutnat? Kromě tradiční tlačenky, které se z průměrného prasete vyrobí desítky kilogramů, jsou tradičními produkty jitrnice či jelita, klobásy, zabijačkový guláš, prdelačka, ovar, sádlo či škvarky. Prase je zkrátka zužitkováno téměř do posledního gramu.
Pokud uslyšíte, že se někde koná nějaká plánovaná zabijačka, taková místa najdete mimochodem i v Praze, určitě se zúčastněte. Je to nezapomenutelný zážitek. Postrádá to ale kouzlo staré tradiční domácí zabijačky, takže pokud se vám naskytne příležitost se nějaké takové ještě zúčastnit, neváhejte ani vteřinu.
