Článek
Rothschildové sice pocházeli z Německa, ale ve skutečnosti se jednalo o aškenázské Židy. Postavení Židů v průběhu celé historie bylo mnohdy doprovázeno politováníhodnými událostmi. A ty se dotkly i Rothschildů.
Kořeny tradice finančnictví u Rothschildů sahají až do druhé poloviny 18. století. Prvním finančníkem v rodině byl tehdy Mayer Amschel Bauer, který se tomu naučil u známé rodiny Oppenheimů. Když po svém otci zdědil obchod ve frankfurtském ghettu, přestal své rodné příjmení používat. Chtěl totiž založit rod, jehož jméno bude znít ve všech kruzích. Nakonec si zvolil přízvisko Rothschild. To v překladu znamená červený štít a zvolil si jej právě proto, že takový červený štít visel nad jeho obchodem. Mayer Amschel Rothschild je považován za zakladatele mezinárodního finančnictví.
Netrvalo dlouho a z Rothschildů se stali nejvýznamnější finančníci celého evropského kontinentu. Stali se mecenáši mnoha odvětví a výrazně přispěli k industrializaci Evropy. Finanční podpora této rodiny často směřovala na stavbu železnic, ale finančně se podíleli i na stavbě Suezského průplavu. Často ale čelili nařčením, že kvůli jejich speciálnímu systému půjček učinili Francii závislou na jejich bankách. Ve 20. století pak byli Rothschildové často součástí nejrůznějších konspiračních teorií.
Ani jim se nevyhnula nenávist vůči Židům, zejména v období sílícího nacistického vlivu v Německu ve 30. letech 20. století a během druhé světové války. Rothschildové byli pro nacistickou ideologii příkladem sílícího vlivu Židů a jejich moci, zároveň byli osočování z nečestnosti. Obviňování této židovské rodiny tak vrhalo v tehdejším režimu špatné světlo na veškeré židovské obyvatelstvo.
Rothschildové vlastní majetky po celém kontinentu. Mezi roky 2008 a 2018 se dokonce soudili i s Českou republikou. Podle nich náš stát porušil úmluvu o ochraně lidských práv. Šlo tehdy o panství Šilhéřovice na Hlučínsku. Rothschildové jej považovali za svůj majetek a český stát jim ho nechtěl vydat. Šlo o starý spor, kdy rodina po válce žádala o vyklizení panství, tehdejší československé úřady jim ale nevyhověli, protože než byla věc projednána, byli už u moci komunisté.
Rotschildové ale usilují pouze o majetky, kterou jsou dnes ve vlastnictví státu nebo obcí. Nechtějí se soudit o majetky, které jsou v soukromém vlastnictví. Nárokují si tedy pouze panství, nikoli zámek k němu přiléhající, který dnes vlastní soukromá osoba.
Verdikt soudu byl ale jednoznačný. Rotschildové se po válce o majetek včas nepřihlásili. Přestože se rodina snažila majetky získat i tak zpět, jejich žádosti zamítl Nejvyšší soud, protože křivdy způsobené před nástupem komunismu, tedy od konce války do 25. února 1948, se podle ustálené judikatury neodčiňují.
Zpracováno na základě:
