Hlavní obsah
Finance

Prezident Pavel má pravdu: Přijetí eura je jediným řešením, jak být skutečnými členy Evropy

Foto: Instagram Petra Pavla (@prezident_pavel)

V roce 2004 jsme se stali členy Evropské unie se závazkem přijetí eura. Jenže k přijetí evropské měny musí být splněno i několik zásadních kritérií, která možnosti členského státu limitují. Můžeme tedy nyní přijmout euro?

Článek

Už 20 let jsme členy Evropské unie. Za celou tu dobu jsme nebyli schopni přijmout euro, přestože například Slováci to zvládli již krátce po svém vstupu do Unie. Přitom by nám společná měna přinesla tolik pozitiv, že hravě předčí případná negativa. Zjednodušení obchodu i cestování je jen vrcholem toho, co bychom společnou evropskou měnou získali. Prezident Pavel se k tomu vyjádřil ve svém projevu a apeloval na to, že přijetí evropské měny by mělo být naší prioritou.

Existují ale Maastrichtská kritéria, která limitují členské státy v přijetí společné evropské měny a stanovují ekonomické požadavky, kdy členský stát může euro přijmout. Těch základních existuje pět. Splňujeme je všechna?

První z Maastrichtských kritérií je cenová stabilita, tedy za 12 po sobě jdoucích měsíců nesmí být míra inflace o více jak 1,5procentního bodu nad hodnotou průměru tří zemí s nejnižší inflací. Podle posledního zveřejněného vyhodnocení z prosince roku 2022, vyhodnocuje se vždy takto zpětně, ČR toto kritérium nesplnila. Hodnota kritéria, aby byla podmínka splněna, byla v roce 2021 jen 2,2 %, Česká republika však měla v tomto roce výši inflace na 3,3 %. Podle predikce nesplnila ČR toto kritérium ani v roce 2022, ani v roce 2023.

Druhá podmínka vyhodnocuje vládní deficit neboli výsledek hospodaření státního rozpočtu. Ten nesmí překročit 3 % hrubého domácího produktu. Podle stejné statistiky byl v roce 2021 taková schodek přes 5 %. Ani jeho snižování v dalších letech 2022 a 2023 splnění kritéria nenaplní. Třetí podmínka s tou druhou úzce souvisí. Stanovuje totiž, že veřejný neboli státní dluh nesmí přesáhnout 60 % hrubého domácího produktu. Ten ale Česká republika splnila jak v roce 2021, tak dle predikce i v dalších letech, kdy si udržela státní dluh pod hranicí 50 %.

Další podmínkou je, že Česko musí být alespoň dva roky v Evropském mechanismu směnných kurzů, tzv. ERM II, a současně nesmí v tomto mechanismu porušit fluktuační pásmo a devalvaci centrální parity v rozsahu ± 15,0 %. Tu druhou část by Česká republika splňovala, tedy fluktuační pásmo by neporušovala, ale bohužel Česká republika zatím není členem Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, tudíž o přijetí eura následující dva roky nemůže být ani řeč.

Kritérium konvergence úrokových sazeb je poslední důležitou podmínkou pro přijetí evropské měny. To říká, že výnos z dluhopisů s průměrnou splatností 10 let nesmí přesáhnout o více než 2procentní body průměr z výnosů dluhopisů tří zemí s největší cenovou stabilitou. To jsme sice v roce 2021 splnili, ale vzhledem k predikci k tomu nedošlo ani v roce 2022, ani v roce 2023.

Z Maastrichtských kritérií tedy splňujeme pouze veřejné zadlužení, ve všech ostatních požadavcích selháváme. Neustále se tady mluví o tom, že by bylo vhodné euro přijmout, ale stále nejsme ani členy Evropského mechanismu směnných kurzů. I kdybychom všechna ostatní kritéria splnili, tento bod nám jeho přijetí znemožňuje. A to je velká škoda.

Zpracováno na základě:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz