Článek
Velká čínská zeď dlouhá tisíce kilometrů, pozůstatky starověké civilizace, ale i moderní velkoměsta plná mrakodrapů a desítek milionů lidí. Taková je dnešní Čína, druhá nejlidnatější země světa, kde žije přes 1,4 miliardy obyvatel. Prostými počty můžeme dojít k výsledku, který nám říká, že zhruba každý desátý obyvatel naší planety je čínské národnosti a žije v této zemi.
Čína ale není jen zemí, kde se jeden dům mačká na druhý a lidé se tísní v prostředcích městské dopravy. Čína je také zemí, na níž se rozkládá část jedné z největších a nejstarších pouští světa. Poušť Gobi se rozkládá na ploše, která činí neuvěřitelný jeden milion a tři sta tisíc kilometrů čtverečních.
A právě pouští Gobi prochází jedna z čínských dálnic nazývaná Čínská národní dálnice 315. Ta prochází severní Čínou v blízkosti hedvábné stezky. Jenže není pro účastníka silničního provozu příliš přívětivou dopravní tepnou. A tak se jí začalo říkat Silnice na Marsu nebo také Cesta mrtvých. Přízvisko Silnice na Marsu vzniklo z prostého důvodu. Nehostinným prostorem, kde není nic jiného než písek a skály prochází na první pohled úzký pruh dálnice. Všechno kolem vypadá, jako kdyby se člověk právě ocitl na Marsu.
Čínská dálnice 315 prochází i mezi vysokými horami
Označení Cesta mrtvých pak varuje ty, kteří se na tuto dálnici vydají. Může tu být pěkně nebezpečno. Písečné bouře nejsou ničím neobvyklým a čerpací stanici tady moc často nepotkáte. Dostatek benzínu je tak naprostou nutností, bez které není radno si s cestováním po této dálnici zahrávat.
Její část ale vede jedním naprosto jedinečným místem. Na trati dálnice 315 totiž leží i jezero Xitai Jiner. Jde o překrásné dvoubarevné jezero, které dálnice neobjíždí podél jeho břehu, ale vede přímo skrze něj. Ani tady to ale nebude nic pro bojácné. Silnice je totiž poměrně úzká, nemá žádná svodidla, ani zábradlí.
Z obou stran je cestující obklopen vodami, na jedné straně je jezero modré, na druhé zelené. Z velké části je sice vyschlé, avšak najdete v něm pro jezero atypickou slanou vodu. Také je absolutně unikátní svou polohou. Jeho průměrná nadmořská výška se totiž pohybuje přibližně okolo dvou tisíc a sedmi set metrů nad mořem.
Silnice začíná u hranic s Kyrgyzstánem a Tadžikistánem, kde je napojena na čínské město Kashi. Tím, že toto město ale leží až na západě země, vzhledem nám bude připomínat spíše typickou arabskou obec s typickými stavbami arabské architektury. Skrze poušť a jezero pak dálnice vede do čínského města s dvěma a půl miliony obyvatel Xining, kde po více než třech tisících kilometrech končí.
Čínská národní dálnice 315 je nehostinnou cestou a jednou z nejnebezpečnějších tras, kterou si můžete zvolit. I tak na ní ale uvidíme krásu, kterou jinde na světě nenajdeme.
Zpracováno na základě:
