Článek
Pokud se žena rozvede s manželem a odejde i spolu s dětmi, pak jí náleží výživné. Jeho výše se samozřejmě odvíjí od příjmu manžela. My budeme brát v potaz manžela, který má průměrnou mzdu 43 967 Kč hrubého, při uplatňování pouze základní slevy na poplatníka je to 34 836 Kč čistého. Taková osoba pak bude muset platit výživné na každé společné dítě.
Pro náš modelový příklad budeme počítat se dvěma dětmi, jedno bude na prvním stupni základní školy, druhé na druhém stupni. V takovém případě bude manželovi vyměřeno výživné v průměrné výši 4 877 Kč na jedno dítě a 5 574 Kč na druhé dítě. Celkem tedy 10 451 Kč. Je třeba si ale uvědomit, že výpočet výše výživného je stanovován individuálně, výživné tak může být i o něco nižší. V zásadě se pohybuje mezi osmi až dvaceti procenty čistého příjmu vyživující osoby. Maximální výše výživného může být v tomto případě 11 844 Kč.
V našem příkladu budeme dále uvažovat o tom, že žena pracuje na plný úvazek za minimální mzdu 18 900 Kč, případně na zkrácený úvazek za stejnou mzdu. Z takové mzdy musí samozřejmě odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění a také platit daň z příjmu. V prohlášení poplatníka daně z příjmu však může uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. To je pevně dáno částkou na první dítě ve výši 1 267 Kč a na druhé dítě ve výši 1 860 Kč.
Daňové zvýhodnění na dítě má navíc tu výhodu, že není možné jej využít pouze do výše vyměřené daně, ale naše čistá mzda se nám navýší o celou částku daňového zvýhodnění, takže může žena získat i daňový bonus. V našem konkrétním případě k tomu skutečně dojde. Žena pobírající mzdu 18 900 Kč hrubého, dostane 19 569 Kč čistého.
Žena, která sama pečuje o tyto dvě děti, má dále nárok na příspěvek na dítě. Jako rozhodný příjem pro takový příspěvek se bude počítat její čistý příjem ze zaměstnání a výživné, které dostává od bývalého manžela, rozhodná částka tedy bude 30 020 Kč. V takovém případě má matka nárok na dalších 2 940 Kč.
Pokud je nucena se vystěhovat z bytu, ve kterém bydlela s manželem, musí si najít podnájem. V takovém případě opět může žádat o další příspěvek, tentokrát o příspěvek na bydlení. Modelově si nastíníme malý byt za měsíční nájemné 15 000 korun s poplatky za energie ve výši 2 000 Kč. Měsíčně jí tedy bydlení vyjde na 17 000 Kč. Matka z našeho příkladu by tak v případě, že bude bydlet v obci do 70 tisíc obyvatel, dostala 4 731 Kč, v obci nad 70 tisíc obyvatel 5 191 Kč a v Praze nebo Brně dokonce 7 723 Kč.
Když to shrneme, každý měsíc by taková žena obdržela na svůj účet celkem 37 691 až 40 683 Kč dle toho, v jakém městě se její nájemní byt nachází. Po zaplacení modelového nájmu by jí tak na živobytí zůstalo 20 691 až 23 683 Kč. A to už určitě stojí za úvahu. Zůstávat v manželství s někým jenom ze strachu, co bude, když se rozvedu, rozhodně není ta správná cesta.
Zpracováno na základě:
